Ve dnech 15. a 16. 10. 2026 pořádá Ústav translatologie FF UK ve spolupráci s Obcí překladatelů a dalšími partnery ke stému výročí narození Jiřího Levého mezinárodní konferenci Umění překladu: odkaz Jiřího Levého a aktuální trendy v translatologii. Konference se koná v sídle ÚTRL FF UK ve Šporkově paláci (Hybernská 3, Praha 1) a zahrnuje vědeckou a popularizační sekci, včetně překladatelských dílen zaměřených na oblast španělštiny, francouzštiny, němčiny a angličtiny.
Slavnostní zahájení proběhne ve čtvrtek 15. 10. v 9.00 v aule č. 206 ve 2. patře, za účasti dcery Jiřího Levého Jany Levé. Promítat se budou též vzpomínky jeho kolegů a současníků.
Obec překladatelů se na přípravě konference podílí organizačně i finančně, a to v rámci grantu HMP. Spolupořádá překladatelské dílny a debatu s literárními překladateli z češtiny Klasici, či současné autorstvo? Od překládání Švejka k moderní české próze, která se koná v pátek 16. 10. od 16.15.
Kompletní program a bližší informace najdete na webových stránkách konference.
Partnery akce jsou Obec překladatelů, Jednota tlumočníků a překladatelů, Kruh moderních filologů, Magistrát hl. m. Prahy, Univerzita Karlova, The Directorate-General for Translation (DGT), Deutscher Akademischer Austauschdienst – Německá akademická výměnná služba (DAAD), Nakladatelství Karolinum, ASKOT a Komora soudních tlumočníků.
Jiří Levý patří k výrazným postavám české i světové translatologie. Navázal na myšlenky Pražského lingvistického kroužku a strukturalismu, zejména na práci Jana Mukařovského a jeho koncept estetické funkce a vnímání literárního díla jako dynamické struktury. K překladu přistupoval jako k rozhodovacímu procesu, kde překladatel volí mezi možnostmi podle funkce textu, a toto pojetí poté řada autorů aplikovala i na výzkum překladu neliterárního. K historickému translatologickému výzkumu přispěl Jiří Levý prací České theorie překladu, která zahrnuje i první známou antologii překladatelských reflexí z různých etap bádání o překladu. Jeho důraz na roli překladatelské osobnosti v dobových společenských souvislostech dobře souzní s moderními trendy translatologického bádání a v současné době lze tento důraz rozšířit i na roli překladatelských sdružení a diskusi o postavení překladatelské profese ve společnosti. O rozvoj teorie překladu jako vědní disciplíny se pak Levý zasloužil i svým vrcholným dílem Umění překladu, v němž uplatňuje systémovou analýzu a funkční přístup k jazyku a literatuře při rozboru mnoha praktických otázek překladu uměleckého textu. Zkoumá, mezi jakými póly se překladatel ve svém rozhodování pohybuje, jak je překlad uměleckého textu ovlivněn dobovými normami, jak se vyvíjejí jazykové prostředky a například práce s hovorovým jazykem. Levého uvažování je přitom přirozeně interdisciplinární – zasahuje do literární teorie a komparatistiky stejně jako do lingvistiky či versologie, a poskytuje tak inspirativní rámec pro další bádání nejen v oblasti translatologie, ale i v širších souvislostech analýzy textu, pragmatiky a komunikace mezi kulturami.
Přestože Jiří Levý pracoval v době politických restrikcí, jeho aplikace strukturalistických principů pomohla udržet a rozvíjet českou vědeckou tradici v mezinárodním kontextu. Pozoruhodný a inspirativní zůstává též Levého zájem o exaktní metody zkoumání jazykových jevů.
Konference si klade za cíl prozkoumat místo Levého v uvedeném kontextu z historického pohledu, ale i v současném akademickém výzkumu a upozornit na potenciál jeho tezí jako výchozího bodu pro nové výzkumné směry. Nejde tedy pouze o historickou reflexi jeho díla, ale i o hledání nových aplikací jeho přístupů v současné filologii, literární vědě, versologii, komparatistice a lingvistice.
