Německo (květen)
V květnu přišla zpráva o uzavření partnerství mezi DeepL a Amazon Web Services (AWS, jedná se o cloudovou divizi firmy). Rozhodnutí DeepL, německé firmy se sídlem v Kolíně nad Rýnem, o spojenectví s Amazonem vzbudilo obavy ohledně sílícího monopolu amerických firem ze Silicon Valley nad digitální infrastrukturou. DeepL oznámil, že tímto rozhodnutím přestává ukládat data výhradně na svých serverech a že bude nově využívat svého partnerství s americkou firmou. Zároveň DeepL ujišťuje, že Amazon nebude mít přístup k datům platících zákazníků a nebude na nich moci trénovat své algoritmy. Pochyby mezi uživateli DeepL však přetrvávají, především vzhledem k americkým zákonům umožňujícím americké vládě požadovat informace uložené v cloudových úložištích (jedná se o US 2001 Patriot Act a 2018 Cloud Act). Více (v angličtině) v článku deníku Guardian.
Velká Británie (květen)
Na konci května se ve Velké Británii objevily zprávy, že povídka The Serpent in the Grove autora Jamira Nazira, která letos získala cenu Commonwealth Short Story Prize za oblast Karibiku, byla vypracována s pomocí generativní umělé inteligence. Podvod měl odhalit program Pangram. Vítěznou povídku zveřejnil časopis Granta. K tématu více (v angličtině) v článku deníku Guardian.
Francie (září/říjen)
Podobný skandál zasáhl též francouzskou (a québeckou) literární scénu. V jeho centru stojí Thélyson Orélien, haitsko-kanadský spisovatel, a jeho poslední román C’était ça ou mourir. Kniha původně vyšla (ve francouzštině) v Québecu v nakladatelství Boréal, v srpnu následovalo vydání v nakladatelství Grasset ve Francii. V září se na anonymním účtu na X objevila zpráva, v níž byl autor obviněn z podvodu a z užití generativní umělé inteligence při psaní románu. Autor veškerá obvinění odmítl, odhalit jeho podvod měl i v tomto případě program Pangram. Román figuroval v širší nominaci na řadu cen (Goncourt, Médicis, Femina, Renaudot) a byl ve Francii považován za jedno z nejsilnějších děl letošního literárního knižního podzimu. V návaznosti na tato zjištění 25. 9. Goncourtova akademie vyřadila román ze svých nominací. „Jde o to ukázat, že žádným způsobem neschvalujeme ani nebudeme zaštitovat díla vytvořená pomocí generativní umělé inteligence,“ napsala ve svém prohlášení Akademie. Propagace románu ve Francii i v Kanadě byla pozastavena a 21. října kanadský nakladatel Boréal oznámil, že s Thélysonem Orélienem ukončuje veškerou spolupráci. Québecký nakladatel uvedl, že podle jeho zjištění byl román skutečně napsán za nepřiznané podpory generativní umělé inteligence a že proto tuto knihu ani žádnou jinou knihu Thélysona Oréliena v budoucnu nevydá. Celá událost měla ve Francii i v Québecu široký mediální dopad. Rozhovor s autorem, který obvinění odmítá, vydal deník Libération (francouzsky, pro předplatitele). O celé aféře široce informoval i deník Le Monde (francouzsky, volně přístupný text).
EU (říjen)
2. srpna Evropská komise oznámila, že nově vzniklý evropský úřad AI Office spolu s příslušnými orgány jednotlivých členských států začal dohlížet na dodržování zákona EU AI Act, který reguluje použití generativní umělé inteligence ve státech Evropské unie. V souvislosti se zákonem byl přijat tzv. Code of Practice týkající se transparentního užití obsahu vytvořeného generativní umělou inteligencí (o přijetí Code of Practice a nesouhlasu řady evropských federací kulturního a kreativního sektoru s jeho výslednou podobou jsme informovali ve zprávách na podzim loňského roku). 25. října u příležitosti Mezinárodního dne umělců vydaly Evropská rada asociací literárních překladatelů CEATL, jíž jsme členy, spolu s Evropskou radou spisovatelů a překladatelů (European Writers’ Council) společné prohlášení, v němž volají po efektivních pravidlech transparentního užití generativní umělé inteligence. Obě organizace zde vyjadřují lítost a znepokojení nad tím, že konečná verze Code of Practice neposkytuje dostatečné záruky pro transparentní užití generativní umělé inteligence a že je nepoužitelná pro knižní sektor i čtenáře, neboť je v ní příliš mnoho výjimek a opomenutí. Tyto nedostatky znemožňují bezpečně rozpoznat obsah generovaný umělou inteligencí a naopak umožňují vyhnout se zodpovědnosti za jeho užití. Z tohoto důvodu ani jedna organizace svůj podpis ke Code of Practice nepřipojí.
EWC a CEATL společně zastupují zhruba 272 000 spisovatelů a překladatelů po celé Evropě. Hlavní výtkou obou organizací je omezení označení AI obsahu na metadata a vodoznak; EWC a CEATL požadují, aby transparentnost byla pravidlem v celém knižním řetězci a aby softwary umožňující identifikaci uvedených vodoznaků byly volně přístupné. Podle průzkumu Eurobarometr osm z deseti Evropanů dává přednost kulturnímu obsahu vytvořenému lidmi. Přístup k informaci, jak daný obsah vznikl, je proto zásadní podmínkou pro možnost autonomního rozhodování každého z nás v oblasti kultury. Více k této výzvě a důvodům pro odmítnutí podepsat Code of Practice zde (v angličtině).
Švédsko (říjen)
V druhé polovině října přijala na základě návrhu své překladatelské sekce Švédská spisovatelská unie definici překladu generovaného umělou inteligencí. Definice obsahuje požadavek, aby byl takový typ „překladu“ zřetelně označen na titulní straně, na straně copyrightu i v metadatech, spolu s tím, aby osoba pověřená revizí takto vzniklého obsahu byla v knize označena jako editor, nikoli jako autor. Níže přinášíme anglickou verzi definice; Obec překladatelů i na základě této definice chystá vlastní prohlášení, připravuje se též vyjádření CEATL.
A translation is considered to be AI generated if the first draft of the translation has been produced with generative AI. If the first draft of the translation has been produced with generative AI, this should be clearly stated on the title page, the copyright page, and in the metadata.
A person who has been commissioned to revise an AI-generated translation shall be named as an *editor* and not as a translator.
