Cena Josefa Jungmanna za rok 2025 – užší nominace

Helena Březinová, František Fröhlich (dánština)

Hans Christian Andersen: Pohádky a příběhy (Kodudek)

Vůbec první úplné vydání pohádek a příběhů Hanse Christiana Andersena v českém jazyce… Skutečně? Vždyť na knihy jeho pohádek je možné narazit téměř na každém rohu. To ano, ale vždy jsou složené pouze z několika z nich a v mnoha případech navíc z upravených, převyprávěných verzí Andersenových příběhů či převzatých z jiných jazyků než z dánštiny. Díky překladatelům Heleně Březinové a Františku Fröhlichovi tak čtenář má poprvé možnost zažít Andersenův svět co možná nejvěrněji.

Sára Rodová (italština)

Gian Marco Griffi: Železnice Mexika (Meridione)

Únor 1944. Ve fašistické Republice Salò, kolaborující s nacisty, zuří partyzánská válka, dezerce vojáků jsou na denním pořádku, stejně jako nálety Spojenců. Na velitelství Republikánské národní železniční gardy v Asti přijde rozkaz shora, že je třeba pro nacisty bezodkladně vytvořit podrobnou železniční mapu Mexika. Úkolem je pověřen voják Cesco Magetti, který o Mexiku neví zhola nic, a navíc se potýká s úpornou bolestí zubu.

V mnohovrstevnatém románu, v němž se s každou kapitolou střídají vypravěči a úhly pohledu, styly i jazykové rejstříky, komika s tragikou a jehož dílčí příběhy se nakonec protnou, vypráví Gian Marco Griffi s notnou dávkou fantazie jednu z nejsmutnějších i nejchaotičtějších kapitol z dějin svého rodného Monferrata a ukazuje na absurditu války.

Vojtěch Frank, Jana Kitzlerová (ruština)

Velemir Chlebnikov: Dar čarodějky mám, sestry nebeoké (Academia)

Kniha představuje dosud nejrozsáhlejší výbor Chlebnikovovy poezie v češtině. Překladatelé přeložili (až na výjimky, jakou je například palindromická báseň) všechny Chlebnikovovy verše z tohoto zásadního období autorovy tvorby. Záměrem bylo představit českému čtenáři neuvěřitelnou různorodost Chlebnikovovy poezie, jež se zdaleka neomezuje na jazykové experimenty a hříčky, ale poukazuje na rozsáhlé autorovy znalosti ve velmi odlehlých oborech, jakými jsou třeba ornitologie či matematika, a poodhaluje i Chlebnikovův bohatý vnitřní vesmír a obrovský myšlenkový záběr.

Robert Svoboda (maďarština)

Zsolt Kácsor: Cikánský Mojžíš (Protimluv)

Hlavním hrdinou románu je kriminálník romského původu závislý na drogách. Pod vlivem halucinací způsobených omamnými prostředky a četbou náboženské literatury nabude přesvědčení, že je novým Mojžíšem, a vyvolá vězeňskou vzpouru s cílem zavést maďarskou romskou komunitu do indické pravlasti.

Kniha je mimořádně zdařilou parodií obrazů světa malovaných samozvanými proroky, hospodskými mudrlanty, ne zcela normálními zakladateli podivných církví, ale zároveň je i hrdinským eposem obráceným naruby – naléhavým voláním o pomoc pro všechny menšiny a lidi na útěku.

Tereza Marková Vlášková (angličtina)

Claire Kilroyová: Pozor! Pohov! (Prostor)

Naléhavý a niterný román o mateřské lásce, ale také o úzkosti a pochybení. Vypravěčkou a hlavní hrdinkou románu je matka, jež vychovává své první dítě. Své mateřství zvládá jen s vypětím všech sil. Její vyprávění představuje pozorné a pravdivé vylíčení zdánlivě triviálních „bojů o přežití“ ženy, která je trvale nevyspalá, mnohdy netuší, proč její dítě pláče a co ho trápí, a navíc se jí od manžela nedostává pomoci ani velkého pochopení.

Ondřej Koupil (latina)

Kosmas: Kronika Čechů (Host)

Kosmova Kronika Čechů (Chronica Boëmorum, 1125) – nejstarší dochované vyprávění o osídlení Čech, životě zdejších světců a vládě prvních Přemyslovců – po staletí platila za fundamentální faktografický zdroj všech pojednání o českých raněstředověkých dějinách. Dnes si jí ceníme také jako památky literární, neboť Kosmův latinský text je vysoce umělecky stylizovaný, plný učených narážek a rétorických figur, ale i slovních hříček, vtipu a ironie. Hlavním přínosem tohoto vydání Kosmovy kroniky, připraveného u příležitosti 900. výročí jejího vzniku a zároveň autorova úmrtí, je moderní český překlad Ondřeje Koupila.

Vlasta Dufková (portugalština)

Osman Lins: Avalovara (Rubato)

Román Avalovara Brazilce Osmana Linse dosáhl po svém vydání v roce 1973 zasloužené proslulosti přinejmenším ve světě nesvázaném pokryteckým puritánstvím autoritativních režimů. Příběh milostného vztahu jednoho muže a postupně tří žen je také příběhem hledání vyššího smyslu a vesmírného řádu bytí v rozpětí mezi Jižní Amerikou a starým kontinentem s jeho kulturou, především je to však úchvatný zpěv lásky jako naděje na obrodu světa v čase nesvobody.

Martin Hilský (angličtina)

John Milton: Ztracený ráj (Academia)

Miltonův Ztracený ráj byl až dosud velkým dluhem českého překladatelství. Česká čtenářská obec neměla k dispozici srozumitelný a čtivý překlad této velké básně. Kdysi průkopnický překlad Jungmannův i pozdější překlad Josefa Julia Davida jsou pro současného čtenáře těžko čitelné. Hlavním smyslem této knihy je tuto překážku odstranit a nabídnout čtenářům Miltonovu báseň v současné češtině jako velký, napínavý a dramatický příběh, který se týká kořenů naší civilizace.

Linda Kaprová (švédština)

Lisa Ridzénová: Jeřábi táhnou na jih (Host)

Boovi Andersonovi v životě zbývají už jen pravidelné návštěvy pečovatelské služby, věrná psí láska a zavařovací sklenice se šátkem dosud vonícím po milované manželce. Víko sklenice už ale jeho revmatické prsty otevřít nedokážou. Čas se krátí a Bo by ještě rád napravil ochladlý vztah se synem. Jenže ten se teď snaží otce připravit i o poslední útěchu v životě — psa Sixtena. Obavy, že přijde o oddaného společníka, ve starém muži vyvolají bouři emocí, která ho nutí ohlédnout se za svým životem, otcovstvím i za tím, jakým způsobem dával najevo lásku.

Martin Veselka (polština)

Zbigniew Rokita: Odřanie. Novým Polskem od Slezska k moři (Absynt)

Pokud se vydáváte do hanzovního Gdaňsku, přístavního Štětína, na dlouhé písečné baltské pláže nebo objevujete dolnoslezská městečka a postindustriální Katovice, přibalte si knihu polského reportéra Zbigniewa Rokity, rodáka ze slezských Glivic. Pochopíte, v čem se liší tato část Polska od toho centrálního. Pochopíte odlišnost Odřanie a Vislanie – protože tyhle dvě řeky, Odra a Visla, symbolicky oddělují dvě země v jedné.

Michaela Škultéty (němčina)

Johanna Sebauerová: Mizíme (Prostor)

Jak těžké je zmizet z moderního světa? Nincshof, malá vesnice na rakousko-maďarském pomezí, by měla být zapomenuta. Takový je plán tří mužů, kteří chtějí utéct realitě hektické moderní doby. Když o nich nikdo nebude vědět, mohou oni i celá vesnice žít po svém a v klidu. Odstraňují cedule s názvy ulic, ruší místní akce, odhánějí otravné cykloturisty. Zdá se, že všechno jde jako po másle. Dokud se ovšem v Nincshofu nečekaně neobjeví narušitelé z města.

Jitka Jeníková (arabština)

Adania Shibli: Podružný detail (Akropolis)

V létě 1949, rok po vyhlášení nezávislosti státu Izrael a vyhnání více než 700 tisíc Palestinců z jejich původních domovů, vyvraždí izraelští vojáci v Negevské poušti beduínský tábor. Při akci zajmou mladou beduínku, kterou znásilní, zabijí a pohřbí v písku. O několik desítek let později si Palestinka z Rámalláhu o této události přečte v novinách a impulzivně se rozhodne zjistit více. Její fascinace se postupně stává posedlostí, a to nejen kvůli povaze zločinu, ale i proto, že byl spáchán na den přesně čtvrt století před jejím narozením. Jde o podružný detail, který však spojuje její vlastní život s životem zavražděné dívky. Adania Shibli splétá příběhy obou žen do působivé meditace o válce, násilí a otázce, kde má ve vyprávění příběhů místo spravedlnost.

Lada Weissová (portugalština)

Gonçalo M. Tavares: Jeruzalém (Rubato)

Jeruzalém je součástí cyklu Království, který Gonçalo M. Tavares označuje jako „černé knihy“ – prózy určené k pohřbívání iluzí. V nelineárním vyprávění s dovedně propojenou mozaikou postav autor krouží kolem dvou zásadních témat: bolesti a paměti. Bolest zde nabývá podob ničivých i posilujících, zatímco paměť a zapomínání přinášejí možnost záchrany, ale i hrozbu opakování minulých hrůz. Hlavní postava Mylia, pacientka psychiatrické léčebny, je zosobněním teze, že zapomínat nelze – i bolestné vzpomínky jsou varováním před návratem lidské krutosti. Temná atmosféra románu, jíž prostupují odkazy k holokaustu i diktátorským režimům, podtrhuje jeho závažnost a aktuálnost.

Vladimír Piskoř (finština)

Iida Turpeinenová: Poslední siréna (Paseka)

Přírodovědec a teolog Georg Wilhelm Steller se v roce 1741 připojuje k Velké severní expedici, při níž kapitán Vitus Bering a jeho posádka hledají námořní cestu z Asie do Ameriky. Přestože nikdy nedosáhnou americké pevniny, zapíšou se do historie: Objeví sirénu, nazývanou též ochechule nebo mořská kráva. Zhruba o sto let později vyšle Hampus Furuhjelm, finský guvernér ruského území Aljašky, své muže hledat kostru tohoto mohutného mořského savce, o němž se říká, že zmizel před sto lety. V roce 1952 dostává John Grönvall, restaurátor v dnešním Finském přírodovědném muzeu, za úkol zrenovovat kostru Stellerovy mořské krávy, která je v té době již vyhubená.

Poslední siréna je dechberoucím dobrodružstvím napříč staletími a fascinujícím pohledem na téma vymírání živočišných druhů, ale také příběhem velkých lidských ambicí a touhy vzkřísit to, co člověk ve své nevědomosti zničil. Román originálně popisuje dilemata, která před lidstvem stojí, a je vzácným typem díla, jež dokáže měnit lidské postoje.

Aleš Kozár (slovinština)

Goran Vojnović: Fíkovník (Meridione)

Fíkovník na zahradě domu v istrijské vsi Momjan, kde se po druhé světové válce usazují manželé Aleksandar a Jana, hraje v rodinné sáze o hledání individuální i národní identity jak konkrétní, tak i ryze symbolickou roli. Členové rodiny sedávají v jeho stínu, jedí jeho sladké plody, čerpají z něj sílu a klid v bouřlivých dobách. Zároveň je strom symbolem stálosti a pevnosti, jejž žádná „lidská“ bouře nedokáže vykořenit, neboť statečně odolává uprostřed zvratů a převratů dějin a stává se příslibem naděje.

Goran Vojnović se v rozmáchlém vyprávění neustále pohybuje mezi realistickým zachycením událostí, popisem osob i míst a metaforickou obrazností, v níž se nezdolná příroda stává protiváhou křehkosti světa budovaného, ale taky systematicky ničeného lidmi.