Cenu Josefa Jungmanna uděluje Obec překladatelů každoročně za nejlepší překladové dílo v oblasti prózy, poezie, dramatu a nebeletristické literatury z oboru humanitních věd v předchozím kalendářním roce.
Ocenění, pojmenované po lingvistovi a průkopníkovi českého překladatelství, uděluje nezávislá odborná porota každoročně již od roku 1991. Během slavnostního večera, který se na počest svátku patrona překladatelů sv. Jeronýma koná vždy na přelomu září a října, se vedle hlavní ceny vyhlašují rovněž další tvůrčí ocenění spojená s finanční odměnou a prémie Tomáše Hrácha pro mladé překladatele.
Základní informace
Statut ceny Josefa Jungmanna
Obec překladatelů (OP) uděluje Cenu Josefa Jungmanna (Cenu JJ) za nejlepší překladové dílo publikované v prvním vydání v českém jazyce v oblasti prózy, poezie, dramatu, případně nebeletristické literatury z oboru humanitních věd v předchozím kalendářním roce.
- Cenu lze udělit každoročně a může být udělena pouze jedna.
- S udělením ceny je spojena finanční odměna 50 000,- Kč (pokud se výboru OP podaří získat na cenu finanční prostředky). Výše finančního ohodnocení dalších vynikajících překladů (viz bod VI.) vychází z aktuálních možností OP.
- Návrhy na ocenění může podat každá právnická a fyzická osoba na adresu OP. Uzávěrka pro podání návrhů je 15. února. Základním vodítkem je vročení v tiráži knihy. Dojde-li ke skluzu ve vydání oproti vročení, zváží porota, zda titul zahrne do posuzovaného ročníku, nebo jej přeřadí do ročníku následujícího.
- Návrh na cenu a další tvůrčí odměny předkládá výboru OP nezávislá odborná porota na základě zevrubného posouzení kvality překladů. Porotu tvoří minimálně 5 členů, které každoročně jmenuje výbor OP. Má-li porota sudý počet členů, disponuje její předseda 2 hlasy. Porota si může vyžádat posudky i od externích jazykových znalců.
- Navržené tituly jsou zveřejněny ve Zprávách OP.
- Užší nominaci sedmi překladatelů, z nichž vzejde nositel Ceny JJ, porota oznámí výboru nejpozději do 5. září. Nominovaní překladatelé, kteří Cenu JJ nezískají, obdrží tvůrčí odměny OP; obzvlášť hodnotné tituly lze ocenit tzv. mimořádnou tvůrčí odměnou.
- O udělení Ceny JJ a dalších ocenění rozhodne na návrh poroty výbor OP.
- Cena je vyhlašována ke Dni překladatelů 30. září na slavnostním shromáždění.
- Cena nemůže být udělena členu odborné poroty, která návrhy posuzuje.
- V rámci vyhlášení Ceny JJ uděluje OP na návrh odborné poroty Prémii Tomáše Hrácha za mimořádný překladatelský počin mladého překladatele. Prémii lze udělit překladateli, který v předchozím kalendářním roce nepřekročil věkovou hranici 34 let.
Jak nominovat
Návrhy na ocenění zasílejte na e-mail info@obecprekladatelu.cz nebo poštou na adresu OP.
Uzávěrka pro podání návrhů je 15. února. Základním vodítkem je vročení v tiráži knihy. Dojde-li ke skluzu ve vydání oproti vročení, zváží porota, zda titul zahrne do posuzovaného ročníku, nebo jej přeřadí do ročníku následujícího.
Přehled oceněných
Cena Josefa Jungmanna za rok 2023 (33. ročník)
Nominace na Cenu Josefa Jungmanna za rok 2023 byly uzavřeny 15. 2. 2024. Slavnostní vyhlášení proběhne 8. 10. 2024 od 17.00 v pražském Goethe-Institutu. Výsledky najdete od 18.00 v rubrice Novinky.
Dne 5. 10. 2023 udělila Obec překladatelů v prostorách pražského Goethe-Institutu Cenu Josefa Jungmanna za rok 2022 a další ocenění. Porota vedená předsedkyní Petrou Martínkovou pracovala ve složení Alice Flemrová, David Petrů, Michael Půček a Václav Štefek.
Cena Josefa Jungmanna za rok 2022 (32. ročník)
Patrik Ouředník za překlad z francouzštiny. François Rabelais: Pantagruel (Volvox Globator)
Mimořádné tvůrčí prémie
Jarmila Horáková za překlad z rumunštiny. Tatiana Ţîbuleac: Skleněná zahrada (Větrné mlýny)
Aleš Kozár za překlad ze slovinštiny. Boris Pahor: Nekropole (Protimluv)
Tvůrčí ocenění
Lucie Bregantová za překlad z angličtiny. Becky Chambersová: Žalm pro divostrojné (Host)
Tereza Marková Vlášková za překlad z angličtiny. Maggie O’Farrellová: Hamnet (Argo)
Jakub Šedivý za překlad z ruštiny. Guzel Jachina: Vlak do Samarkandu (Prostor)
Prémie Tomáše Hrácha
Anna Štádlerová za překlad ze španělštiny. Benjamín Labatut: Strašlivá závrať (Paseka)
Krameriův vinš
Václav Jamek za dlouholetou obětavou práci v porotě Ceny Josefa Jungmanna
Síň slávy
Jiří Našinec za setrvalou kvalitu převodu významných děl z rumunštiny a francouzštiny
Stipendium Hany Žantovské na překlad poezie (donátorů Ireny Murray Žantovské a Michaela Žantovského)
Jana Pokojová na nový překlad sbírky Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství chilského básníka Pabla Nerudy; vyjde v nakladatelství Dybbuk v roce 2024.
Obec překladatelů děkuje za finanční podporu Hlavnímu městu Praze a sponzorům DILIA, Nadace ČLF a Goethe-Institut v Praze.
Ke stažení:
Obec překladatelů udělila Cenu Josefa Jungmanna za rok 2021 dne 6. 10. 2022 v prostorách pražského Goethe Institutu. Porota pod vedením předsedy Jana Zelenky pracovala ve složení Jarka Vrbová, Helena Stiessová, Petra Martínková, Radovan Charvát.
Cena Josefa Jungmanna za rok 2021 (31. ročník)
Zuzana Mayerová za překlad z angličtiny. Virginia Woolfová: Roky (nakl. Odeon)
Mimořádné tvůrčí ocenění
Michala Marková za překlad z angličtiny. Hilary Mantelová: Zrcadlo a světlo (nakl. Argo) s přihlédnutím k jejím překladům předchozích svazků trilogie Wolf Hall a Předveďte mrtvé.
Tvůrčí ocenění
Marta Bartošková za překlad z islandštiny. Hallgrímur Helgason: Ženská na 1000° (nakl. Argo)
Jitka Nešporová za překlad z němčiny. Norbert Scheuer: Zimní včely (nakl. Prostor)
Radka Smejkalová za překlad z nizozemštiny. Stefan Hertmans: Konvertitka (nakl. Garamond)
Petr Komers za překlad z vietnamštiny. Nguyen Huy Thiep: Když není král (nakl. Argo)
Jitka Jeníková za překlad z arabštiny. Chálid Chalífa: Smrt je dřina (nakl. Akropolis)
Prémie Tomáše Hrácha pro překladatele do 33 let
Alena Snelling za překlad z angličtiny. Edward Carey: Malá (nakl. Argo)
Síň slávy
Vladimír Medek (in memoriam)
Stipendium Hany Žantovské
Michaela Jacobsenová na překlad výboru z lyrické poezie rakouské básnířky Christine Lavantové, který pod názvem Zkouška ohněm vydá nakladatelství Opus
Krameriův vinš
Hana Linhartová, Alena Lhotová, Jarmila Zelenková za dlouholetou obětavou práci pro Obec překladatelů (na návrh Jarmily Emmerové)
Obec překladatelů děkuje za finanční podporu Hlavnímu městu Praze a sponzorům DILIA, Nadace ČLF, LINGEA a Goethe-Institut v Praze.
Cena Josefa Jungmanna za nejlepší beletristický překlad uplynulého roku spolu s dalšími oceněními byla udělena 5. října 2021 v prostorách pražského Goethe Institutu. Porota ve složení Václav Jamek (předseda), Zdeněk Beran, Radek Charvát, Petra Martínková, Helena Stiessová rozhodla takto:
Cena Josefa Jungmanna za rok 2020 (30. ročník)
Vít Kazmar za překlad ze španělštiny. Juan Filloy: Op Oloop (nakl. Rubato)
Mimořádnou tvůrčí odměnu
Nikola Mizerová, Pavel Novotný za překlad z němčiny. Hans Magnus Enzensberger: Mauzoleum (nakl. dybbuk)
Tvůrčí prémie
Ester Žantovská za překlad z angličtiny. Anna Burnsová: Mlíkař (nakl. Argo)
Jana Pokojová, Jan Janula za př. z němčiny. Ch. Morgenstern: 77 šibenic (nakl. Vyšehrad)
Michaela Škultéty za překlad z němčiny. Nino Haratischwiliová: Osmý život (nakl. Host)
Denis Molčanov za překlad z čínštiny. Ťia Pching-wa: Padlá metropol (nakl. dybbuk)
Adéla Gálová za př. z maďarštiny. Sándor Mandóky: Dopisy z Bihoru (nakl. Radek Ocelák)
Prémii Tomáše Hrácha
Sarah Baroni za překlad z italštiny. Elena Ferrante: Prolhaný život dospělých (nakl. Prostor)
Do síně slávy byl uveden
Jiří Pechar, překladatel z francouzštiny, estetik, filozof, literární teoretik, laureát Státní ceny za překlad a nositel řady dalších významných francouzských a českých ocenění.
Při této příležitosti bylo již tradičně předáno Stipendium Hany Žantovské na překlad poezie (donátorů Ireny Murray Žantovské a Michaela Žantovského) Janě Kitzlerové a Vojtěchu Frankovi na překlad básnické poémy Vladimira Majakovského: Pátá internacionála; vyjde v nakladatelství Academia pod názvem POEMY Svazek II.
Několik snímků ze slavnostního vyhlášení:
Ohlas na ČTartu viz www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490-udalosti-v-kulture/
Ohlas na Vltavě https://vltava.rozhlas.cz/lexikalni-obzerstvi-a-zonglovani-se-stylovymi-polohami-jungmannovu-cenu-za-8591176
Porota Obce překladatelů ve složení Petra Martínková, Ladislav Nagy, Helena Stiessová, Magdaléna Štulcová a Václav Jamek (předseda) vyhlašuje k dnešnímu dni 12. 11. 2020 výsledky 29. ročníku Ceny Josefa Jungmanna za nejlepší překlad uplynulého roku.
Cena Josefa Jungmanna za rok 2019 (29. ročník)
Alice Flemrová za převod románu Paola Sorrentina Všichni mají pravdu (nakl. dybbuk), s přihlédnutím k dalším předloženým překladům (Roberto Saviano: Piraněv vydala Paseka, a Elena Ferrante: Temná dcera, vydal Prostor) a se zvláštním oceněním její vytrvalé péče o zprostředkování nejlepších děl současné italské umělecké prózy českému čtenáři.
Mimořádné tvůrčí ocenění uděluje porota
Petru Dvořáčkovi za překlad románu Roberta Menasseho Hlavní město (nakl. Kniha Zlín) – němčina.
Další tvůrčí ocenění
Vít Kazmar za překlad románu Fernanda Aramburua Vlast (Akropolis) – španělština
Martina Knápková za překlad povídek Lucie Berlinové Manuál pro uklízečky (Argo) – angličtina
Michael Půček za překlad románu Daniela Kehlmanna Tyll (Argo) – němčina
Michal Špína za překlad románu Josého Donosa Obscénní pták noci (Malvern) – španělština
Michal Švec za překlad románu Alexandry Salmelové Antihrdina (Větrné mlýny) – finština
Prémii Tomáše Hrácha získává
Marie Voslářová za překlad povídek Clemense J. Setze Láska za časů Mahlstadtského dítěte (Fra), s přihlédnutím k dalším dvěma předloženým překladům, z němčiny (Walter Vogt: Schizogorsk – Havran) a ze švédštiny (Andrzej Tichý: Mizérie, Argo).
Do Síně slávy povolává porota
Miloslava Uličného, předního českého hispanistu, překladatele poezie a dlouhé řady náročných textů, vysokoškolského pedagoga a nositele významných i zahraničních ocenění.
Krameriův vinš je udělen
Janu Zelenkovi, odbornému garantovi Stipendia Hany Žantovské a dlouhá léta nepostradatelnému porotci CJJ, za obětavou spolupráci s výborem a důsledné působení ve prospěch uměleckého překladu.
Stipendium Hany Žantovské (donátorů Ireny Murray Žantovské a Michaela Žantovského)
Jiřímu Měsícovi, který pro nakladatelství Protimluv připravil antologii z díla kanadského básníka Johna Passe s názvem Větrná zvonkohra.
Výbor Obce překladatelů děkuje za finanční podporu Hlavnímu městu Praze, SFK ČR a sponzorům DILIA, Nadaci ČLF a Goethe-Institutu v Praze.
Cena Josefa Jungmanna za nejlepší beletristický překlad uplynulého roku byla pod záštitou Dilia udělena v prostorách pražského Goethe-Institutu 8.10.2019.
Cena Josefa Jungmanna za rok 2018 (28. ročník)
Vladimír Medek za překlad ze španělštiny: Antonio Muňoz Molina Polský jezdec (Leda).
Mimořádnou tvůrčí odměnu porota udělila
Miloslavu Uličnému za překlad ze španělštiny: Pražské romancero (vyd. Argo).
Tvůrčí ocenění získaly
Lenka Bukovská, Mariana Fisher za překlad z hebrejštiny: David Grossman Přijde kůň do baru (vyd. Mladá fronta),
Šárka Grauová za překlad z portugalštiny: Lima Barreto Smutný konec Policarpa Quaresmy (Triáda),
Kateřina Hilská za překlad z angličtiny: Jane Austenová Rozum a cit (vyd. Slovart),
Kateřina Šimová za překlad z ruštiny: Michail Osorgin Příběh jedné moskevské ulice (vyd. Prostor),
Lada Weissová za překlad z portugalštiny: José Saramago Putování jednoho slona (Albatros Plus).
Do Síně slávy
byla uvedena anglistka Jarmila Emmerová.
Stipendium Hany Žantovské (donátorů Ireny Murray Žantovské a Michaela Žantovského)
bylo předáno Robertu Roreitnerovi na překlad Pindarových Pýthijských zpěvů z klasické řečtiny (vydá Academia).
Krameriův vinš
za dlouholetou režii pořadů o literárním překladu a překladatelích převzala Hana Kofránková.
Několik snímků z podvečera v Goethe-Institutu naleznete v naší fotogalerii.
Cena Josefa Jungmanna za nejlepší beletristický překlad uplynulého roku spolu s dalšími oceněními byla udělena 2.října 2018 v prostorách pražského Goethe Institutu. Porota ve složení Václav Jamek (předseda), Dagmar Hartlová, Magdaléna Štulcová, Olga Uličná a Jan Zelenka rozhodla takto:
Cena Josefa Jungmanna za rok 2017 (27. ročník)
Šimon Pellar za překlad z angličtiny románu Hermana Melvilla Bílá velryba (Odeon)
Mimořádnou tvůrčí odměnu
Magdaléna Křížová za překlad z hebrejštiny románu Asafa Gavrona Osada na pahorku (Pistorius a Olšanská)
Tvůrčí prémie
Viktorie Hanišová (Philipp Winkler: Chuligán, překlad z němčiny, vyd. Host)
Věra Kociánová (Jurgis Kunčinas: Túla, překlad z litevštiny, vyd. Venkovské dílo)
Radvan Markus (Máirtín ÓCadhain: Hřbitovní hlína, překlad z irštiny, vyd. Argo)
Petra Martínková (Henry James: Anglické hodiny, překlad z angličtiny, vyd. Leda)
Jakub Šedivý (Ivan Šmeljov: Slunce mrtvých, překlad z ruštiny, vyd. Prostor)
Prémie Tomáše Hrácha
nebyla udělena
Do síně slávy
byla uvedena Pavla Lidmilová, překladatelka z portugalštiny a španělštiny, nositelka Státní ceny za překlad.
Krameriův vinš
za podporu a rozvoj literárního překladu získala nakladatelská redaktorka Marie Zábranová.
Stipendium Hany Žantovské na překlad poezie (donátorů Ireny Murray Žantovské a Michaela Žantovského)
Vítu Pokornému na antologii španělských básníků Generace 27
Proslov předsedy poroty Václava Jamka uvádíme v plném znění zde.
Fotografie Věry Koubové ze slavnostního vyhlášení v naší fotogalerii.
Cena Josefa Jungmanna za nejlepší beletristický překlad uplynulého roku byla udělena v prostorách pražského Goethe-Institutu v pondělí 2. 10. 2017.
Cena Josefa Jungmanna za rok 2016 (26. ročník)
Obdržel ji významný český hispanista Josef Forbelský za převod románu Miguela de Cervantese y Saavedry Persiles a Sigismunda (nakl. Academia).
Tvůrčí ocenění získali tito překladatelé
Zuzana Augustová – Fritz Zorn: Mars (Havran) – něm.
Magda de Bruin Hüblová – Dola de Jongová: Pole je tento svět (Pistorius a Olšanská) – niz.
Martina Knápková – Eudora Weltyová: Zlatá jablka (Argo) – angl.
Lucie Mikolajková – Ryan Gattis: Šest dní hněvu (Host) – angl.
Magdaléna Štulcová – Ralph Dutli: Poslední cesta Chaima Soutina (Archa) – něm.
Jarka Vrbová – Roy Jacobsen: Bílý oceán (Pistorius a Olšanská) – nor.
Prémie Tomáše Hrácha
Michal Švec – Pentti Saarikoski: Dopis pro mou ženu (Dybbuk) – fin.
Do Síně slávy byli uvedeni
Vratislav J. Slezák – germanista
Radoslav Nenadál – anglista
Stipendium Hany Žantovské na překlad poezie (donátorů Ireny Murray Žantovské a Michaela Žantovského)
bylo uděleno Danielu Soukupovi, a to na sbírku Lidský řetěz irského básníka Seamuse Heanyho.
Porota soutěže pracovala ve složení Zdeněk Beran, Jarmila Emmerová, Dagmar Hartlová, Marie Zábranová a Jan Zelenka, předsedal jí Václav Jamek. Jeho proslov naleznete zde.
Snímky ze slavnostního vyhlášení naleznete v naší fotogalerii.
Foto Alena Lhotová
Obec překladatelů vyhlásila výsledky 25. ročníku Ceny Josefa Jungmanna za nejlepší překlady loňského roku 6. října 2016. Slavnostní podvečer se uskutečnil v prostorách pražského Goethe Institutu.
Porota soutěže, která pracovala ve složení Jarmila Emmerová, Václav Jamek (předseda), Jiří Našinec, Magdalena Štulcová, Marie Zábranová a Jan Zelenka, se shodla na laureátce této prestižní překladatelské ceny.
Cena Josefa Jungmanna za rok 2015 (25. ročník)
Iveta Mikešová za překlad románu polské spisovatelky Joanny Batorové Pískový vrch
Další ocenění získali
Blanka Stárková (J. Marías: Zamilovanosti, španělština)
Jakub Šedivý (L. Cypkin: Léto v Baden-Badenu, ruština)
Petra Diestlerová (Ch. Dickens: David Copperfield, angličtina)
Eva Pátková (Ch. Lewinski: Gerron, němčina)
Jitka Hanušová (K. Kettu: Porodní bába, finština)
Dagmar Hartlová (S. Sem-Sandberg: Vyvolení, švédština)
Štěpán Zajac (J. Carrasco: Na útěku, španělština)
Do Síně slávy byl povolán
Dušan Karpatský u příležitosti překladu ze srbštiny knihy Sarajevská princezna od Eda Jaganjace
Prémii Tomáše Hrácha pro mladé překladatele získala
Anna Urbanová za překlad románu Shirley Jacksonové Dům na kopci (angličtina).
Podrobnosti obsahuje tisková zpráva, odůvodnění poroty projev jejího předsedy Václava Jamka. Několik snímků ze slavnostního vyhlášení najdete v naší fotogalerii.
Foto: Alena Lhotová
CENA JOSEFA JUNGMANNA a další tvůrčí ocenění za nejlepší literární překlady uplynulého roku byla udělena 6.10.2015 v Goethe-Istitutu v Praze. Porota ve složení Veronika Dudková, Jarmila Emmerová, Dagmar Hartlová, Marie Zábranová a Václav Jamek (předseda) rozhodla takto:
Cena Josefa Jungmanna za rok 2014 (24. ročník)
Jiří Našinec za překlad z rumunštiny románu Bogdana Suceavy S bubnem na zajíce chodil (Paseka)
Tvůrčí prémie
Viktor Janiš za překlad z angličtiny románu Michela Fabera Kvítek karmínový a bílý (Argo)
Martin Pokorný za překlad z angličtiny románu Flanna O’Briena U ptáků plavavých (Rubato)
Prémii Tomáše Hrácha pro mladého překladatele získal
Petr Eliáš za překlad z angličtiny románu Rawiho Hage Karneval (Plus)
Do Síně slávy byl uveden
nositel Státní ceny za překlad Miroslav Jindra
Stipendium Hany Žantovské
nositeli Státní ceny za překlad, Ceny Josefa Jungmanna, francouzského i italského státního vyznamenání Jiřímu Pelánovi na překlad výboru z barokní poezie, který pod názvem Hvězda v noci, duha ve dne vydá nakladatelství Opus.
Krameriův vinš
jako poděkování za podporu překladů poezie a dalších nekomerčních titulů beletrie získali manželé Mědílkovi z nakladatelství Opus
byl také udělen germanistce, redaktorce a překladatelce Boženě Kosekové za její obětavou a dlouholetou práci v porotě pro udílení Ceny Josefa Jungmanna.
Obec překladatelů udělila 2. října 2014 v prostorách Goethe-Institutu Cenu Josefa Jungmanna a další tvůrčí ocenění za nejlepší literární překlady vydané v roce 2013. Odborná porota ve složení Jarmila Emmerová, Dagmar Hartlová, Václav Jamek (předseda), Božena Koseková a Jiří Našinec rozhodla následovně:
Cena Josefa Jungmanna za rok 2013 (23. ročník)
Robert Svoboda za překlad z maďarštiny románu Harmonia caelestis autora Pétera Esterházyho
Mimořádnou tvůrčí odměnu obdržely
Anna Kareninová za překlad z angličtiny díla Cantos II od Ezry Pounda
Michaela Jacobsenová za překlad z němčiny románu Ze života fauna od Arna Schmidta
Tvůrčí odměnu obdrželi
Petra Diestlerová za překlad z angličtiny románu Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta od Davida Mitchella
Lada Hazaiová za překlad ze španělštiny románu 35 mrtvých od Sergia Álvareze
Alice Hyrmanová McElveen za překlad z angličtiny románu Pole od Kevina Mahera
Hana Kulišanová za překlad z nizozemštiny románu Nahoře je ticho od Gerbranda Bakkera
Radek Malý za překlad z němčiny výboru básní R. M. Rilka V cizím parku
Danuše Navrátilová za překlad z francouzštiny románu Francouzské umění válečné od Alexise Jenniho
Prémii Tomáše Hrácha získala
Martina Knápková za překlad z angličtiny románu Megasmutná pravdivá lovestory od Garyho Shteyngarta.
Stipendium Hany Žantovské
Michaelu Alexovi na překlad básní polského autora Adama Zagajewského.
Ve středu 2. října 2013 proběhlo v Goethe Institutu v Praze slavnostní vyhlášení 22. ročníku Ceny Josefa Jungmanna za nejlepší překlad uplynulého roku a dalších tvůrčích ocenění významných překladatelských počinů. Nezávislá porota ve složení Václav Jamek (předseda), Jarmila Emmerová, Dagmar Hartlová, Božena Koseková a Jiří Našinec se rozhodla ocenit tyto překladatele:
Cena Josefa Jungmanna za rok 2012 (22. ročník)
Anežce Charvátové za překlad románu Roberta Bolaňa 2666 ze španělštiny (nakl. Argo).
Tvůrčí prémie
Jan Jeništa za překlad románu Michaela Witkowského Královna Barbara z polštiny (nakl. Fra)
Jitka Lukešová za překlad románu Giba I.Mihaesca Ruska z rumunštiny (nakl. Havran)
Prémií Tomáše Hrácha pro mladého překladatele byl oceněn
Čeněk Matocha za překlad románu Johna Hardinga Florence a Giles z angličtiny (nakl. Plus).
Do Síně slávy
byla uvedena germanistka Věra Koubová.
Tvůrčí stipendium Hany Žantovské
obdržela Helena Honcoopová na práci na antologii japonské poezie 16. století, která ponese název Kniha vějířů.
Obec překladatelů děkuje za finanční podporu Ministerstvu kultury ČR, Státnímu fondu kultury ČR a sponzorům cen – nakladatelství Reader’s Digest Výběr, Nadaci ČLF, o.s. DILIA, Gallery s.r.o. a Goethe-Institutu.
Ve čtvrtek 4. října 2012 proběhlo v Goethe Institutu v Praze slavnostní vyhlášení 21. ročníku Ceny Josefa Jungmanna za nejlepší překlad uplynulého roku a dalších tvůrčích ocenění významných překladatelských počinů. Nezávislá porota ve složení Václav Jamek (předseda), Jarmila Emmerová, Božena Koseková a Zdeněk Beran se rozhodla ocenit tyto překladatele:
Cena Josefa Jungmanna za rok 2011 (21. ročník)
Josefu Rauvolfovi za překlad amerického románu Vize Codyho od Jacka Kerouaca (vydalo nakl. Argo)
Dvě hlavní tvůrčí prémie porota udělila
Alici Flemrové za překlad italského románu Hmatatelný čas od Giorgia Vasty (vydal Odeon)
Vladimíru Piskořovi za překlad finského románu Zahradník pana Darwina od Kristiny Carlsonové (vydala Mladá fronta)
Tři tvůrčí prémie byly uděleny
Barboře Gregorové za překlad polského románu Prcek od Mirosława Nahacze (vydalo nakl. Dybbuk)
Jitce Jílkové za překlad z němčiny románu Zimní putování od Elfriede Jelinekové (vydala Mladá fronta)
Tomáši Dimterovi za překlad německého románu Jak voják opravuje gramofon od Saši Stanišiće (vydal Labyrint)
Prémii Tomáše Hrácha pro mladé překladatele
porota udělila Evě Dobrovolné za překlad německého románu Axolotl roadkill od Helene Hegemannové (vydal Odeon).
Do Síně slávy
byl uveden Martin Hilský u příležitosti souborného vydání Shakespearova díla v jeho překladech (vydala Academia).
Krameriův vinš Obce překladatelů
za dlouholetou práci ve prospěch kvality literárního překladu získal Miroslav Jindra, překladatel angloamerické literatury, porotce několika ročníků Ceny Josefa Jungmanna i anticeny Skřipec.
Obec překladatelů předala 6. října 2011 Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší beletristický překlad uplynulého roku. Spolu s hlavní cenou udělila tvůrčí ocenění dalším mimořádným překladům.
Porota Jungmannovy ceny pracovala ve složení: dr. Jarmila Emmerová, dr. Dana Hábová, dr. Dagmar Hartlová, doc. Václav Jamek (předseda), dr. Jiří Josek a dr. Božena Koseková a rozhodla o udělení Jungmannovy ceny a s ní souvisejících tvůrčích ocenění takto:
Cena Josefa Jungmanna za rok 2010 (20. ročník)
Petr Zavadil — za výbor z poezie španělského básníka Antonia Gamonedy Tohle světlo (nakladatelství Agite/Fra), s přihlédnutím k překladu románu Přelétavá nymfa od Guillerma Cabrery Infanteho (Paseka), dokládajícímu překladatelovu schopnost zvládnout na mimořádné umělecké úrovni překlady velmi odlišných, a přitom velmi náročných autorských poetik.
Mimořádné tvůrčí ocenění
Magdaléna Křížová — za překlad z hebrejštiny románu Pan Mani od Avrahama B. Jehošuy (nakladatelství Pistorius a Olšanská);
Veronika ter Harmsel Havlíková — za překlad z nizozemštiny románu Objevení nebe od Harryho Mulische (nakladatelství Odeon)
Tvůrčí ocenění
Jan Doležal — za překlad ze srbštiny románu Svár od Saši Stojanoviće (nakladatelství Dauphin)
Petr Dvořáček — za překlad z němčiny románu Můj otec od Niklase Franka (nakladatelství Academia)
Marie Jungmannová — za překlad ze španělštiny románu Dívka se zlatými kalhotkami od Juana Marsého (nakladatelství Odeon)
Petra Kůsová – Martínková — za překlad z angličtiny románu Rok nekonečného strádání od Adama Rappa (nakladatelství Argo)
Prémie Tomáše Hrácha (pro mladého překladatele do 35 let)
Jan Hokeš — za překlad z angličtiny esejů Henry Davida Thoreaua Toulky přírodou (nakladatelství Paseka)
Síň slávy
Jiří Hanuš za trvale vysokou úroveň překladů z angloamerické literatury.
Krameriův vinš
převzala Petruška Šustrová za sérii rozhlasových rozhovorů s více než padesáti českými překladateli a jejich následné knižní vydání pod názvem „Služebníci slova“.
Stipendium Hany Žantovské
na překlad poezie obdržela Daniela Theinová na překlad irské básnířky Vony Groarke.
Cena Josefa Jungmanna za rok 2009 (19. ročník)
Vlastě Dvořáčkové za knihu laureátky Nobelovy ceny za literaturu za rok 1996 Wislawy Szymborské: Okamžik. Dvojtečka. Tady. Překlad z polštiny vydalo nakl. Pistorius a Olšanská.
Hlavní tvůrčí odměna
Libor Dvořák za překlad z ruštiny: Vladimír Sorokin: Den opričníka (nakl. Pistorius a Olšanská).
Tvůrčí odměna
Petr Fantys za překlad z angličtiny: Julian Barnes: Žádný důvod k obavám (Euromedia-Odeon)
Anežka Charvátová za překlad ze španělštiny: Roberto Bolaňo: Divocí detektivové (Argo)
Dominika Křesťanová za překlad z angličtiny: Anne Enrightová: Shledání (Euromedia-Odeon)
Naděžda Macurová za překlad z. němčiny: Hermann Broch: Román-Mýtus-Kýč (Dauphin)
Blanka Stárková za překlad ze španělštiny: Javier Marías: Černá záda času (BBArt)
Stanislava Sýkorová za překlad ze srbštiny: Milorad Pavić: Vnitřní strana větru (Mladá fronta)
Jarka Vrbová za překlad z norštiny: Lars Saabye Christensen: Beatles (Doplněk)
Cena Josefa Jungmanna za rok 2008 (18. ročník)
Vlastě Dufkové za překlad z portugalštiny, Joao Guimaraes Rosa: Burití, Torst 2008
J. G. Rosa (1908-1967) je prozaik, jehož dílo zaujímá v brazilské literatuře ojedinělé místo díky charakteristické ideové mnohovrstevnatosti, filozoficko-náboženské hloubce a bohatému využití výrazových možností jazyka. Z autorových prací, s nimiž měl český čtenář zatím možnost se seznámit, vyniká zejména román Velká divočina: stezky. Na rozdíl od napínavého příběhu, tvořícího páteř tohoto díla, je Burití spíše prózou vystavěnou na jemné symfonii pocitů, smyslů a nálad, na souznění slova s tichem. Nevyřčenost a neukončenost, ony základní rysy jazyka, jehož prostřednictvím před čtenářem postupně vyvstává obraz jihoamerického venkova, nabízejí široký prostor fantazii a umožňují zkoumat možné významy a dobírat se nejrůznějších interpretací. Překladatel tak stojí před nebývale náročným úkolem, který by se dal přirovnat k nekonečnému boji o přiblížení se bohatosti původního sdělení za cenu co nejmenších ztrát: nejen že se musí vyrovnat s nástrahami specifických, odlehlých reálií a mnohdy vytvářet vlastní názvosloví, ale především musí dbát o uchování velkého množství filozofických a náboženských konotací, odkazů a skrytých významů.
Vlasta Dufková (1951), zkušená překladatelka z francouzštiny (zejména dílo A. Camuse) a portugalštiny (mj. svazek Pět portugalských novel), v tomto klání obstála výtečně. Výsledkem je jazykově bohatý a vynalézavý, mnohovrstevnatý a přitom čtivý text stírající namnoze hranice mezi prózou a poezií. Překlad rovněž doprovází rozsáhlá studie o autorovi a díle.
Hlavní tvůrčí odměna
Karlu Fialovi za překlad ze starojaponštiny, Murasaki Šikibu: Příběh prince Gendžiho 1-4, Paseka 2002-2008
Rozsáhlé dílo klasické japonské literatury, psané v žánru „monogatari“ (vyprávění), přibližuje na životních osudech a milostných dobrodružstvích smyšleného prince Gendžiho svět nejvyšších kruhů kolem císařského dvora. Básnířka Murasaki Šikibu, žijící na přelomu 10. a 11. století, koncipovala román jako mozaiku epizod, skládající jednotlivé kapitoly, v nichž je epické líčení prokládáno básněmi (pětiveršími „tanka“), dokreslujícími náladu, pocity, úvahy postav anebo sloužícími jako prostředek komunikace mezi postavami. Text vznikal původně jako oblíbená četba na pokračování v literárních kruzích císařského dvora a knížecích sídel, od 12. století se stal předmětem literárně kritického hodnocení a literárně historického a teoretického bádání.
Také jeho překladatel, profesor Prefekturní univerzity ve Fukui a ředitel Japonského centra v Praze Karel Fiala (1946), patří k předním světovým znalcům tohoto díla a dalších starojaponských textů (z nich přeložil i rozsáhlý Příběh rodu Taira, 1994). Svůj navýsost fundovaný a zároveň „japonsky“ poetický překlad Příběhu prince Gendžiho dokončil profesor Fiala v roce oslav tisícího výročí vzniku díla a za zásluhy v oblasti zkoumání japonského jazyka a kultury byl na sklonku roku 2008 vyznamenán Řádem posvátného pokladu z rukou japonského císaře.
Mimořádná tvůrčí odměna
Jiřímu Našincovi za překlad z rumunštiny, Norman Manea: Chuligánův návrat, Havran 2008
Norman Manea (1936), jeden z nejvýznačnějších představitelů rumunské exilové literatury současnosti, vypovídá v rozměrném románu Chuligánův návrat (2003) o absurdní a nelidské povaze nedávných evropských dějin. Autorovy životní osudy krutě poznamenaly dva totalitní režimy, nejprve deportace židovských rodin do koncentračních táborů v době druhé světové války a poté „rudá diktatura“, která po inscenovaném procesu poslala Maneova otce do tábora nucených prací v dobružské stepi. I sám Manea se neustále střetával s autoritativním režimem diktátora Ceaušeska a po marném boji s cenzurou kvůli alegorickému románu Černá obálka se v polovině 80. let rozhodl pro exil. Od roku 1989 přednáší evropskou literaturu na Bard College v New Yorku. Tato životopisná fakta zhruba také vymezují čas a prostor knihy, nicméně i tak je obtížné ji žánrově zařadit. Nejedná se pouze o autobiografii nebo rodinnou kroniku, protože se zabývá i osudem celých společenství, nejde ani o klasické paměti, neboť chronologický princip je neustále narušován podle okamžitých asociací a motivy se cyklicky vracejí, četné úvahové pasáže, odkazující spíše k esejistickému románu, zase obvykle neústí do sdělení výsledku reflexe, nýbrž do subjektivního tónu tázání nebo výkřiku. Síla výpovědi tak nespočívá v přesném literárním tvaru, ale v odkrývání a pojmenovávání nejhlubších vrstev paměti.
Jiří Našinec (1950), držitel ceny Magnesia litera a dalších ocenění, je naším nejproduktivnějším a nejvýznamnějším překladatelem rumunské beletrie (např. Sîrbu, Fulga, Tudoran a především Eliade). Maneův text tlumočil ideálním způsobem: při zachování veškeré proměnlivosti a bohatosti autorova jazyka vytvořil dojem, jako by čtenář četl nikoli překlad, ale dílo domácího původu.
Anně Valentové za překlad z maďarštiny, Ádám Bodor: Okrsek Sinistra, Havran 2008
Osudy spisovatele Ádama Bodora (1936) poznamenaly politické perzekuce namířené proti jeho otci i jemu samému. Navzdory tomu se autor, začínající publikovat v druhé polovině 60. let, vypracoval z pozice opozičního prozaika v jednoho z nejuznávanějších současných maďarských spisovatelů. Zasloužilo se o to i jeho první rozsáhlé románové dílo Okrsek Sinistra (1992), mrazivá vize destruktivního vlivu totalitní diktatury na člověka a mezilidské vztahy. Příběh, odehrávající se mezi obyvateli jakési fiktivní rezervace uprostřed lesů, se stává téměř abstraktním obrazem zubožené, ponížené lidské existence. Této chmurné vizi odpovídá i autorův specifický jazyk, jemně přecházející od konkrétního k abstraktnímu, z roviny skutečnosti do groteskní pokřivenosti, od strohého popisu lidských událostí k poetickému líčení přírodních dějů.
Anna Valentová (1941), nositelka Státní ceny za literaturu v oblasti překladu (kromě řady významných děl maďarské literatury přeložila i Bodorův román Návštěva arcibiskupa, 2007), se s nelehkým úkolem zachovat záměrně rozporuplný vypravěčský styl a jazykovou strohost vypořádala s velkou dávkou citlivosti, když dokázala zachovat estetiku kontrastů, zachytit svébytnou atmosféru magické románové krajiny a výstižně odstínit jednotlivé postavy.
Tvůrčí odměna
Zdeňku Frýbortovi za překlad z italštiny, Roberto Calasso: K, Slovart 2008
Italský spisovatel Roberto Calasso (1941) vstoupil do povědomí českých čtenářů knihou Svatba Kadma s Harmonií, v níž převyprávěl starověké řecké mýty. Zabývat se existujícími literárními texty a nacházet v nich nové významy a souvislosti je pro Calassovu tvorbu příznačné. Také jeho novější práce K. (2002) přináší podobný pohled na literaturu: tentokrát jako pozoruhodný příspěvek k interpretaci díla Franze Kafky. Kafkovy texty autor ve své knize přehodnocuje tím způsobem, že vstupuje do mentálního prostoru spisovatele i jeho tvorby a snaží se ji prosvětlit zevnitř, jako by chtěl Kafku převyprávět svými slovy, a to z pozice velmi pozorného a erudovaného čtenáře. Tomu odpovídá i styl knihy: plynulý, čtivý, místy až průzračný, s klasicky vybroušenými větami, ostře kontrastující s obvyklým způsobem psaní italských literárněvědných esejů.
Zdeněk Frýbort (1931), zkušený překladatel italské a francouzské krásné literatury (především díla U. Eca, ale i G. Bonaviriho, C. Malaparteho, A. Moravii, G. Simenona aj.), ve svém převodu beze zbytku zachovává všechny tyto rysy originálu a navíc se bezpečně pohybuje i na půdě četných kafkovských odkazů a citací. I když při své práci využil současných překladů Kafkova díla, dokázal je zcela organicky spojit s vlastním Calassovým textem, takže jeho překlad působí jednotně. Jediným nedostatkem publikace je tak absence poznámkového aparátu, který by serióznost překladatelovy práce s prameny potvrdil.
Marii Havlíkové za překlad z portugalštiny, Bernardim Ribeiro: Kniha stesku, Argo 2008
Bernardim Ribeiro (asi 1482 – asi 1552) je významný portugalský básník a prozaik, jehož podmanivý a vlivný román Kniha stesku se řadí mezi přední díla evropské renesance. Jedná se o dílo žánrově hybridní, obsahující prvky pastýřského, rytířského, milostného a mystického románu či novely. Jeho dějový základ ovšem tvoří tragické okolnosti autorova osobního života, především nešťastná láska k bohaté dceři svého patrona, jak o tom svědčí jméno hlavního hrdiny Bimnarder, v němž je zašifrováno vlastní jméno básníkovo (třebaže moderní kritika takto přímočarou interpretaci odmítá, neboť okolnosti autorova života jsou dosud nejasné). Dílo vyšlo až dva roky po autorově smrti a právě kvůli skandálnímu odhalení rodinných událostí bylo jeho čtení v Portugalsku zakázáno.
Marie Havlíková (1950), přední odbornice na portugalskou a brazilskou literaturu působící v Ústavu románských studií FFUK, dokázala věrně zprostředkovat košatost a přitom lehkost a čtivost autorova stylu a navíc doprovodila svůj překlad fundovaným doslovem, v němž se kromě životopisných souvislostí zabývá možnostmi čtení románu jako iniciačního textu.
Prémie Tomáše Hrácha
Magdalena Křížová za překlad z hebrejštiny, Avraja B. Jehošua: Milenec, Pistorius-Olšanská 2008
Autorova vyzrálá románová prvotina je napsána vícehlasou formou, s níž se setkáváme i u dalších klasiků moderní hebrejské prózy. Příběh, který je přes civilní podání nabit dramatičností, sděluje šest vypravěčů, kteří jsou současně hlavními postavami a ve vyprávění se pravidelně střídají. Dějovou osu tvoří pátrání jednoho z protagonistů, majitele autoservisu Adama, po milenci jeho ženy Asji Gabrielovi, který zmizel ve víru jomkipurové války r. 1973. Jazyk A.B. Jehošuy je kultivovaný, avšak v nejlepším slova smyslu sdělný, bez složitých větných konstrukcí a symbolických obrazů, realistický a věcný. Styl řeči postav výstižně charakterizuje jejich prostředí: zřetelnou charakterizační roli hraje kupříkladu styl a slovní zásoba teenagerů včetně palestinského Araba Najma, který zná hebrejštinu ze školy a z praktického života, anebo Gabriela, který v jazykové rovině zastupuje jedince žijícího dlouho mimo Izrael a zvyklého vyjadřovat se jiným jazykem.
Všechny tyto rysy se překladatelce Magdaleně Křížové, absolventce oboru hebraistika na FFUK, podařilo výtečně zachytit a uchovat. Její přetlumočení plně respektuje jazyk originálu a zároveň prokazuje širokou invenci v převodu do češtiny, bez jakýchkoli náznaků vlivu původního jazyka.
Krameriův vinš
Výbor OP se letos rozhodl vyjádřit udělením Krameriova vinše poděkování Jarmilce Emmerové za neúnavnou, dlouholetou a kontinuální práci pro Obec překladatelů.
Skvělá překladatelka z angličtiny, polistopadová předsedkyně OP zastávala zájmy českých překladatelů na nejrůznějších evropských i domácích fórech. Ať už jako naše delegátka na zasedání FITu, Ceatlu či RUO, pracovala v řadě komisí a porot – pro udělení Státní Ceny, Zlaté stuhy či Ceny Josefa Jungmanna, kterou i řadu let vedla. Vždy vyšla výboru vstříc, pokud jsme se na ni obrátili s jakoukoliv prosbou, často nám vytrhla trn z paty v situacích, kdy bylo třeba jednat operativně a rychle. Na jednáních vždy zastávala věcná a konkrétní stanoviska, jako členka porot vycházela z objektivního hodnocení a dodnes patří k velkým oporám OP.
Cena Josefa Jungmanna za rok 2007 (17. ročník)
Antonínu Límanovi, za překlad díla Masudži Ibuseho: Na vlnách, Paseka 2007 – japonština
Mimořádné tvůrčí odměny
Dušanovi Karpatskému a kolektivu, za překlad antologie Koráb korálový, Tisíc let charvátské poezie, Fori Prague 2007 – charvátština
Janě Mertinové, za překlady románů Mark Twain: Dobrodružství Huckleberryho Finna, Albatros 2007, s přihlédnutím k překladu Mark Twain: Dobrodružství Toma Sawyera, Albatros 2006 – angličtina
Mimořádnou tvůrčí odměnu in memoriam
Erichu Sojkovi, za překlad románu Witolda Gombrowicze: Kosmos, Argo – 2007 – polština
Tvůrčí odměny
Daně Hábové, za překlad souboru povídek Woodyho Allena: Čirá anarchie, Argo 2007 – angličtina
Miroslavu Jindrovi, za překlad románu Johna Updikea: Králík se vrací, Paseka 2007 – angličtina
Tomáši Dimterovi, za překlad románu Terézie Mory: Den co den, Euromedia Group-Odeon 2007 – němčina
Prémii Tomáše Hrácha (uděluje se překladateli do 33 let)
Radkovi Malému, za překlad antologie německého expresionismu Držíce v drzých držkách cigarety, BBart 2007 – němčina
do Síně slávy uvedla
Jiřího Stromšíka, za překlad autobiografického díla Güntera Grasse: Při loupání cibule, Atlantis 2007- němčina,
Na finanční část ceny a tvůrčích odměn přispěli sponzoři: Reader’s Digest Výběr, Nadace ČLF, Gallery s.r.o.
Porota: PhDr. Božena Koseková (předsedkyně), PhDr. Jarmila Emmerová, Mgr. Alena Jindrová, Drahoslava Janderová, Dominika Křesťanová
Cena Josefa Jungmanna za rok 2006 (16. ročník)
Jindřich Vacek za překlad díla Majsebuch aneb Kniha jidiš legend a příběhů, část první a část druhá (vydal Jindřich Vacek)
Mimořádné tvůrčí odměny
Jan Binder za překlad díla Johanna Gottlieba Herdera Uměním k lidskosti (Oikoymenh)
Miloslav Uličný za překlad antologie španělských básníků 18. století Heroldové jasu (vydal Ivo Železný)
Tvůrčí odměny
Iveta Mikešová za překlad románu Magdaleny Tulli Soukolí (Paseka)
Libor Dvořák za překlad díla Ivana Bunina Proklaté dny (Argo)
Petra Kůsová za překlad románu Louise Welshové Řezárna (Argo)
Tomáš Jurkovič za překlad románu Haruki Murakamiho Kafka na pobřeží (Odeon)
Ladislav Šenkyřík za překlad sbírky esejů Martina Amise Na návštěvě u paní Nabokovové a jiná setkání (Volvox Globator)
Eva Veselá za překlad románu Petera Ackroyda Fiktivní deník Oscara Wildea (Orsini)
Jovanka Šotolová za překlad románu Jean-Philippa Touissainta Utíkat (Garamond)
Radovan Charvát za překlad románu Roberta Walsera Pomocník (Opus)
Prémie Tomáše Hrácha pro překladatele do 33 let
Jakub Šedivý za překlad románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky (Prostor)
Ceny byly slavnostně předány 2. 10. 2007 v Pálffyho Paláci na Malé Straně v Praze.
Slavnost se konala ve spolupráci s UNESCO.
Výbor Obce překladatelů děkuje Ministerstvu kultury ČR a sponzorům cen, vydavatelství Reader´s Digest Výběr, Nadaci ČLF a Gallery, a.s.
Porota: Jarmila Emmerová, Drahomíra Janderová, Alena Jindrová, Dominika Křesťanová, Miluše Zadražilová, Božena Koseková (předsedkyně). Slavnostní řeč B. Kosekové
Cena Josefa Jungmanna za rok 2005 (15. ročník)
Jiří Hanuš za překlad románu Philipa Rothe Lidská skvrna (vydal Volvox Globator)
Hlavní tvůrčí odměna
Richard Podaný za překlad románu Jonathana Safrana Foera Naprosto osvětleno (vydal BB/art)
Mimořádné tvůrčí odměny
Jiří Stromšík za překlad románu Güntera Grasse Jako rak (vydal Atlantis)
Jitka Hamzová za překlad esejů Igora Stravinského Hudební poetika (vydal Arbor vitae)
Vladimír Piskoř za překlad novely Aska Sahlberga Pírko (vydal Havran)
Jana Štroblová za překlad sbírky básní Mariny I. Cvetajevové Pij, duše, co hrdlo ráčí (vydal Vyšehrad)
Vladimír Medek za překlad románu Carlose Fuentese Starý gringo (vydal Garamond)
Tvůrčí odměny
Daniel Nemrava za překlad románu Roberta Bolaňa Chilské nokturno (vydal Garamond)
Helena Beguivinová za překlad detektivní novely Michele Rozenfarbové Klobouk dolů! (vydal Havran)
Hana Linhartová za překlad díla Martina Doerryho Mé zraněné srdce (vydal Prostor)
Alice Flemrová za překlad románu Niccola Ammanitiho Já se nebojím (vydal Havran)
Tereza Černá a Magdalena Křížová za překlad souboru povídek Etgara Kereta Létající Santini (vydalo G plus G)
David Petrů za překlad románu DBC Pierra Vernon Bůh Little (vydala Euromedia Group – Odeon)
Kristina Pellarová za překlad románu Mihy Mazziniho Já, Tito a gramofon (vydalo Argo)
Prémie Tomáše Hrácha pro překladatele do 33 let
Tomáš Dimter za překlad románu Thomase Bernharda Vápenka (vydal Prostor)
Za finanční složku všech ocenění OP děkuje sponzorům cen:
Reader’s Digest – Výběr, Nadaci Českého Literárního Fondu a Gallery s.r.o.
Porota: Ladislav Zadražil, Václav Jamek, Zdeněk Beran, Richard Podaný a Vratislav Slezák (předseda).
Cena Josefa Jungmanna za rok 2004 (14. ročník)
Věra Koubová za překlad poezie Franze Wurma Rozevřená fuga (nakl. Prostor)
Hlavní tvůrčí odměna
Petr Borkovec za překlad básnické části díla Vladislava Chodaseviče Těžká lyra (nakl. Opus)
Mimořádné tvůrčí odměny
Blanka Stárková za překlad románu Javiera Maríase Srdce tak bílé (nakl. BB/art)
Eva Kondrysová za překlad románu Iaina Pearse Neviditelná chvíle rozhodnutí (nakl. Academia)
Zdenka Švarcová za překlad básnického díla Mistra Issy Můj Nový rok (nakl. Paseka)
Dušan Zbavitel za překlad staroindických textů Upanišady (nakl. DharmaGaia)
Tvůrčí odměny
Kateřina Hilská za překlad románu Virginie Woolfové Paní Dallowayová (nakl. Odeon)
Jarmila Emmerová za překlad románu Daniela Masona Ladič pian (nakl. Pavel Dobrovský – BETA)
Jana Nechutová za překlad díla Aurelia Augustina Křesťanská vzdělanost (nakl. Vyšehrad)
Radovan Charvát za překlad díla Victora Klemperera Deníky 1942-1945 (nakl. Paseka)
Helena Stachová za překlad románu Tadeusze Konwického Bohyň (nakl. Paseka)
Jana Zoubková za překlad románu Libuše Moníkové Fasáda (M. N. O. P. Q.) (nakl. Argo)
Petr Zavadil za překlad básnické sbírky José Ángela Valenteho V kořenech světla ryby (nakl. Fra)
Pocta laureátům
Jiří Josek za překlad dramat Edwarda Albeeho Hra o manželství, Koza aneb Kdo je Sylvie? (nakl. Romeo)
Prémie Tomáše Hrácha (pro překladatele do 35 let)
Lenka Urbanová za překlad románu Jeanette Wintersonové Jak naštěpit třešeň (nakl. Argo)
udělení tvůrčího stipendia Hany Žantovské pro rok 2005 na překlad básnického díla do češtiny
Jeho prvním nositelem se stal Petr Onufer, který pro nakl. Opus připravuje na příští rok výbor z díla amerického básníka Richarda Wilbura. Ocenění mu předali zřizovatelé stipendia Irena Murray-Žantovská a Michael Žantovský.
Porota: Jarmila Emmerová, Ladislav Zadražil, Václav Jamek, Zdeněk Beran a Vratislav Slezák (předseda)
Cena Josefa Jungmanna za rok 2003 (13. ročník)
Jan Čermák za překlad staroanglického eposu Béowulf (nakl. Torst)
Mimořádná tvůrčí odměna
Jiří Hanuš (John Updike: Gertruda a Claudius; nakl. Paseka)
Michaela Jacobsenová (Günter Eich: Krtci a jiné básně; nakl. Paseka)
Tvůrčí odměny
Michala Marková (J. P. Donleavy: Dáma, která měla ráda čisté záchodky; nakl. Argo)
Alena Jindrová-Špilarová (Alice Munro: Už dávno ti chci něco říct a jiné povídky; nakl. Paseka)
Šimon Pellar (Timothy Garton Ash: Dějiny přítomnosti; nakl. Paseka)
Dominika Křesťanová (Peter Carey: Pravdivý příběh Neda Kellyho a jeho bandy; nakl. Argo)
Jiří Našinec (Aurelius Busuoicu: Smlouvání s ďáblem; nakl. Hejkal), Dana Gálová (Sándor Márai: Zpověď; nakl. Academia), Zbyněk Černík (Mikael Niemi: Popmusic z Vittuly; nakl.Mladá fronta)
Prémie Tomáše Hrácha
Robert Novotný (Martin A. Hansen: Lhář; nakl. Kalich)
Pocta laureátům
Kateřina Vinšová (Sebastiano Vassalli: Nespočet; nakl. Paseka a Gaétan Soucy: O holčičce, co si ráda hrála se sirkami; nakl. Academia)
Anna Valentová (Péter Nádas: Dům paní Kláry; nakl. Mladá fronta)
Porota: Vladimír Mikeš, Zdeněk Beran, Jarmila Emmerová, František Fröhlich a Božena Koseková
Cena Josefa Jungmanna za rok 2002 (12. ročník)
Vratislav Jiljí Slezák (za závěrečný, X. svazek Souborného díla Hermanna Hesseho s přihlédnutím k překladatelskému podílu na předchozích svazcích; vydalo nakladatelství Argo)
Mimořádná tvůrčí odměna
Markéta Hejkalová (Mika Waltari, Krvavá lázeň a Šťastná hvězda; Hejkal)
Tvůrčí odměny
Ivana M. Gruberová (antologie korejských básníků Prázdné hory jsou plné větru a deště; DharmaGaia)
Mariana Housková (Julius Cortázar, Konec hry; Julius Zirkus)
Anežka Charvátová (Ernesto Sabato, Abadon zhoubce; Host)
Miroslav Jindra (Michael Cunningham, Hodiny; Odeon)
Anita Pelánová (Wolfgang Hildesheimer, Marbot; Paseka)
Ladislav Šerý (Raymond Queneau, Děti bahna; Volvox Globator)
Zdenka Švarcová (Izumi Šikibu, Závoje mlhy; Paseka)
Prémie Tomáše Hrácha
Petr Borkovec a Matyáš Havrda (za překlad Aischylovy trilogie Oresteia; Národní divadlo
Odborná komise pracovala ve složení Helena Beguivinová, Zdeněk Beran, Jarmila Emmerová (předsedkyně), Božena Koseková a Ladislav Zadražil. Na základě prostudování navržených děl (celkem 50 titulů z 21 nakladatelství) a s ohledem na vypracované odborné posudky udělila následující ceny.
Cena Josefa Jungmanna za rok 2001 (11. ročník)
Eduard Hodoušek (Leopoldo Alas, Regentka, Arista)
Mimořádná tvůrčí odměna
Jana Mertinová (Grigorij Kanovič, Kůzle za dva groše, Romeo)
Pocta laureátům
Pavel Dominik (Salman Rushdie, Zem pod jejíma nohama, Paseka)
Jiří Pelán (Básníci soumraku, italská poezie pozdní secese, Paseka)
Tvůrčí odměna
Jiří Reynek (Henri Pourrat, Kašpar z hor, Literární čajovna Suzanne Renaud)
Miloslav Uličný (Španělské romance, Ivo Železný)
Jindřich Vacek (Natan Šacham, Rosendorfovo kvarteto, Paseka)
Zuzana Mayerová (Toni Morrisonová, Ráj, Vyšehrad)
Zuzana Šťastná (George Orwell, Bože chraň aspidistru, Volvox Globator)
Prémie Tomáše Hrácha
Veronika Havlíková (Harry Mulisch, Procedura, MF)
Odborná komise pracovala ve složení: Helena Beguivinová, Pavel Dominik, Dagmar Hartlová, Vladimír Kříž, Vratislav Slezák, Ladislav Zadražil, Jarmila Emmerová (předsedkyně).
Cena Josefa Jungmanna za rok 2000 (10. ročník)
Václav Jamek (Henri Michaux, Prostor uvnitř, MF)
Mimořádná tvůrčí odměna
Jindřich Pokorný (Wolfram von Eschenbach, Parzival, Aula)
Hlavní tvůrčí odměny
Božena Koseková (Heinrich Böll, Skupinový snímek s dámou, MF)
Šárka Grauová (Vergílio Ferreira, Navždycky, MF)
Další tvůrčí odměny
Vlasta Hesounová (Jan Karonová, Zlaté dny v Mitfordu, Vyšehrad)
Pavla Lidmilová (Clarice Lispectorová, Živá voda, Aurora)
Věra Šťovíčková-Heroldová (Ben Okri, Hladová cesta, Volvox Globator)
Jana Zoubková (Thomas Brussig, Hrdinové jako my, Labyrint)
Dušan Karpatský (Miroslav Krleža, Krása je skutečnost, IŽ)
Jiří Našinec (Mircea Eliade, Hádání z kamenů, Argo)
Pavla Horáková (Tama Janowitzová, Otroci New Yorku, Volvox Globator)
Alice Flemrová (Alessandro Baricco, City, Volvox Globator)
Prémie Tomáše Hrácha (udělována poprvé)
Viktor Janiš (Louis de Bernieres, Mandolína kapitána Corelliho, BB Art)
Cena Josefa Jungmanna za rok 1999 (9. ročník)
Jiří Josek (William Shakespeare: Hamlet)
Mimořádné tvůrčí odměny
Pavel Dominik (Salman Rushdie, Maurův poslední vzdech)
Milan Dvořák (Alexandr Sergejevič Puškin, Evžen Oněgin)
Anna Valentová (Péter Nádas, Kniha pamětí)
tvůrčí odměny
Vlasta Dufková (Albert Camus, Léto)
Josef Hiršal a Bohumila Grögerová (Ernst Jandl, Rozvrzaný mandl)
Dušan Karpatský (Slobodan Novak, Myrha, zlato a kadidlo)
Olga Krijtová (Cees Nooteboom, Následující příběh)
Tomáš Míka (James Hogg, Vyznání ospravedlněného hříšníka)
Petr Palouš (kolektiv autorů, Monty Pythonův létající cirkus)
Luba a Rudolf Pellarovi (David Malouf, Vzpomínka na Babylon)
Michal Strenk (Ken Kesey, Tak mě někdy napadá)
Jindřich Vacek (Šmu’el Josef Agnon, Šátek a jiné povídky)
Cena Josefa Jungmanna za rok 1998 (8. ročník)
Kateřina Vinšová (G. Perec, Život – návod k použití, MF, 1998)
Mimořádné tvůrčí odměny
Pavel Dominik (V. Nabokov, Promluv, paměti)
Šárka Grauová (M. de Andrade, Macunaíma)
Luba a Rudolf Pellarovi (W. Faulkner, Hluk a vřava)
Tvůrčí odměny
Jarmila Emmerová (Ch. Dickens, Záhada Edwina Drooda)
Jarmila Fialová (M. Yourcenarová, A co? Věčnost)
František Fröhlich (H. Ibsen, John Gabriel Borkman)
Emil Charous (Anton Baláž, Tábor padlých žen)
Anna Kareninová (L. F. Céline, Skočná)
Hanuš Karlach (F. Werfel, Hvězda nenarozených)
Dušan Karpatský (S. Mihalic, Neurvalý den)
Eva Kondrysová (Saul Bellow, Děkanův prosinec)
Věra Koubová (F. Nietzsche, Dionýské dithyramby)
Viola a Zdeněk Lyčkovi (K. Rasmussen, Grónské mýty a pověsti)
Jiří Pelán (A. Savinio, Tragédie dětství. Dětství Nivasia Dolcemara)
Jiří Stromšík (E. Canetti, Hra očí)
Lenka Urbanová (J. Wintersonová, Na světě nejsou jen pomeranče)
Cena Josefa Jungmanna za rok 1997 (7. ročník)
Martin Hilský (William Shakespeare, Sonety, Torst, 1997)
Mimořádná tvůrčí odměna
Helena Kadečková (F. A. Sigurdardóttir, Zatímco plyne noc)
Hlavní tvůrčí odměny
Václav Daněk (Josif Brodskij, Konec krásné epochy)
Vlasta Dufková (P. Lainé, Krajkářka)
Marek Nekula (T. Berhnard, Obrys jednoho života)
Helena Stachová (W. Gombrowicz, Ferdydurke)
Tvůrčí odměny
Zbyněk Černík (I. Bergman, Soukromé rozhovory)
Věra Dvořáková (S. Germainová, Kniha nocí)
D. Hábová (A. Carterová, Krvavá komnata)
A. Jindrová-Špilarová (G. Swift, Mimo tento svět)
Božena Koseková (J. Urzidil, Pražský triptych)
Svetozár Pantůček (Moderní syrské povídky)
Barbora Puchalská (T. Pynchon, Městečko Vineland)
Anna Siebenscheinová (K. Mann, Bod obratu)
Lucy Topoľská (E. Pedretti, Nechte být, paní Smrti)
Lenka Urbanová a Miloš Urban (R. Treimanová, Navrácená milost)
Cena Josefa Jungmanna za rok 1996 (6. ročník)
Jiří Pelán (Y. Bonnefoy, O pohybu a nehybnosti jámy, Psaný kámen, Torst, 1996)
Tvůrčí odměny
Ludmila Dušková (N. Mandelštamová, Dvě knihy vzpomínek)
Eva Pátková (G. Meyrink, Mistr Leonhard)
Jindřich Vacek (D. Grossman, Viz Láska)
Ladislav Josef Beran (O. Preussler, Útěk do Egypta přes Království české)
Šárka Grauová (J. M. Machado de Assis, Posmrtné paměti Bráse Cubase)
Josef Kolmaš a Jana Štroblová (Po Ťu-i: Datlovník v meruňkovém sadu)
Věra Koubová (F. Nietzsche, Mimo dobro a zlo)
Irena Krasnická (E. Stachura, Cestou na Yucatán)
Kateřina Lukešová (A. Camus, Člověk revoltující)
Tomáš Míka (J. Bunyan, Poutníkova cesta)
Vratislav Slezák (H. Hesse, Hra se skleněnými perlami)
Miluše a Ladislav Zadražilovi (M. Charitonov, Car a blázen)
Cena Josefa Jungmanna za rok 1995 (5. ročník)
Anna Nováková (A. Platonov, Čevengur, Argo, 1995)
Tvůrčí odměny
Dušan Karpatský a Milada Nedvědová (D. Kiš, Hrobka pro Boriše Daniloviče, Encyklopedie mrtvých)
Pavel Dominik (S. Rushdie, Děti půlnoci)
Tomáš Hrách (N. Cave, A uzřela oslice anděla)
Zdeněk Hron (Winston S. Churchill, Druhá světová válka, sv. 5 a 6)
Miroslav Jindra (J. Heller, Zavíráme!)
Petr Kyloušek (B. Vian, Hlíst a motolice)
Sergej Machonin (V. Šalamov, Kolymské povídky)
Pavel Weigel (S. Lem, Summa technologiae)
Patrik Ouředník (F. Rabelais, Pantagruelská pranostyka)
Cena Josefa Jungmanna za rok 1994 (4. ročník)
Jiří Stromšík (E. Canetti, Masa a moc, Arcadia, 1994)
Překladatelské prémie
Kateřina Hilská (V. Woolfová, Orlando)
Karel Plocek (G. A. Jung, Duše moderního člověka)
Josef Rauvolf (W. S. Burroughs, Nahý oběd)
Jiří Reynek (H. Pourrat, Poklady z Auvergne)
Miloslav Uličný (Píseň o Cidovi)
Kateřina Vinšová (M. Leiris, Věk dospělosti)
Tomáš Zábranský a David Záleský (John Lennon, Nanebepění)
Cena Josefa Jungmanna za rok 1993 (3. ročník)
Radislav Hošek (Platón, Ústava, Svoboda-Libertas, 1993)
Hlavní překladatelská prémie
Růžena Ostrá (P. Chamoiseau, Solibo Ohromný)
Další prémie
Anna Kareninová (G. Apollinaire, Zavražděný básník)
Josef Kolmaš (Nagsa Öbum)
Olga Špilarová (R. Brautigan, Chytání pstruhů v Americe)
Cena Josefa Jungmanna za rok 1992 (2. ročník)
Hanuš Karlach (G. Grass, Potkanka, Mladá fronta, 1992)
Hlavní překladatelské prémie
Josef Hiršal a Bohumila Grögerová (H. C. Artmann, Dracula Dracula)
Jiří Pelán (R. Queneau, Modré květy)
Další prémie
Martin Hilský (W. Shakespeare, Zimní pohádka)
Jaroslav Kořán (Jan Novák, Miliónový jeep)
Jaromír Loužil (G. W. F. Hegel, Malá logika)
Miloslav Uličný (Stín ráje, tisíc let španělské poezie)
Anna Nováková a Vlasta Tafelová (A. Solženicyn, V kruhu prvním)
kolektiv překladatelů pod vedením J. Matlové (J. A. Komenský, Obecná porada o nápravě věcí lidských)
Cena Josefa Jungmanna za rok 1991 (1. ročník)
Pavel Dominik (V. Nabokov, Lolita, Odeon 1991)
Překladatelské prémie
Lumír Čivrný (Rutbeuf, Život bez rukávů)
Anna Siebenscheinová (R. Musil, Povídky, Pozůstalosti ze života)
Zdeněk Frýbort (U. Eco, Foucaultovo kyvadlo)
Antonín Přidal (J. Heller, Bůh ví)
Josef Čermák (J. Le Goff, Kultura středověké Evropy)