Návod k uzavírání smlouvy - Honorářová doporučení Obce překladatelů

Nepodepisujte nakladatelskou smlouvu automaticky!

Několik zásad, na něž bychom při podpisu neměli zapomínat:

Především si překladatel musí ve vlastním zájmu celou smlouvu důkladně přečíst, nechat si vysvětlit pasáže smlouvy, jimž nerozumí (právnické formulace jsou někdy skutečným hlavolamem), a projednat variabilní části smlouvy. Obzvláště je nutné, aby si kromě kontroly jmen (překladatele, nakladatele), adres, event. rodného čísla, IČO, DIČ zkontroloval, respektive projednal:

- jméno autora literárního díla a název: uvést nejlépe v originále, event. pracovní název v češtině.

- jméno překladatele na titulním listě: snažte se prosadit uvedení překladatelova jména na titulním listě.

- množstevní rozsah licence (náklad): vymezit horní hranici, rozpětí například mezi 2000 - 20 000 výtisky je příliš široké, dvacetitisícový náklad přinese nakladateli vyšší zisky. Doporučujeme vycházet z nákladu 2000 výtisků.

- doba trvání smlouvy: 10 let je hodně, i 5 let je dost na to, aby překladatel nesměl o svém překladu svobodně rozhodovat, zvlášť jde-li o nakladatele, který vydání odevzdaného díla neodůvodněně zdržuje.

- termín vydání: pokud možno do 12 měsíců od odevzdání, u antologií, encyklopedií, sborníků apod. lze tolerovat delší lhůtu. Uvědomte si, že definitivně zaplaceno dostanete až po vydání knihy.

- termín odevzdání a přijetí překladu nakladatelem: přijetí díla nakladatelem by nemělo být delší než 1 měsíc po odevzdání překladu, váže se na to vyplacení zálohy. Pokud nakladatel ve stanovené lhůtě dílo nevrátí k opravě, předpokládá se, že je přijal k vydání. Toto by mělo být ve smlouvě specifikováno.

- vyhradit si právo korektury: nakladatel není explicitně povinen před vydáním poskytnout korektury, nýbrž autor je oprávněn o korekturu požádat, a to je rozdíl.

- vyplacení odměny: podle § 53 odst. 7 autorského zákona zůstává nárok na odměnu nedotčen, dojde-li k odstoupení od smlouvy z důvodů nezaviněných autorem, a to v plné výši. Nemusí to však být nutně ve smlouvě uvedeno, protože uvedený autorský zákon je nakladatelské smlouvě nadřazen.

- výše odměny za 1 normostranu (1800 znaků včetně mezer a odstavců, v EU většinou 1500 znaků -- dbejte, aby nakladatel nepočítal překlad jako jedno nekonečné slovo!). Odměna by neměla klesnout pod doporučený honorářový tarif (viz článek Honorářová doporučení výboru OP zde). Především v zahraničí se uplatňuje kromě fixního honoráře (za vytvoření díla) honorář za procento z prodeje (za užití díla), u nás zatím u překladů jde o formu poměrně řídkou, byť v jiných uměleckých oborech dosti běžnou.

- způsob vyplacení odměny: podle praxe běžné v zahraničí prosazujte vyplacení 1/3 odměny po podpisu smlouvy, 1/3 po odevzdání a 1/3 po vydání, nebo se alespoň snažte o 50 % po odevzdání, zbytek po vydání. Procenta z prodeje pak v půlročních splátkách.
Ř pozor na termín! Ve smlouvách bývají sankce pro případ nedodržení termínu překladatelem. Proto bez dohody s nakladatelem, nejlépe formou dodatku ke smlouvě o prodloužení termínu odevzdání, byste při zpoždění mohli doslova splakat nad výdělkem. Zároveň by se ale také nakladatel měl zavázat k penále z prodlení při platbě.

- počet autorských výtisků: často v redakci slyšíte: "My dáváme jenom jeden." Autorský zákon však nebrání, abyste si výtisků vyjednali s nakladatelem více.

Upozorňujeme, že literární překlad není překladem odborným, určeným převážně pro komerční účely. I když bývá v mnoha ohledech náročnější, je bohužel mnohem méně honorován. U odborných překladů se ve vlastním zájmu řiďte aktualizovanými doporučenými tarify Jednoty tlumočníků a překladatelů.

Alena Lhotová

Honorářová doporučení výboru Obce překladatelů

Svět se mění, události střídají jedna druhou, vlády přicházejí a odcházejí, životní náklady stoupají, mzdy rostou. Jednou z vzácných jistot překotného vývoje posledních let je honorář literárního překladatele. Ten statečně odolává: buď nominálně stagnuje, leckdy oproti minulým letům i klesne, smluvní podmínky diktované nakladatelem se zhoršují. Autorský zákon 121/2000 Sb. vnesl do smluvních vztahů autorů (včetně překladatelů) nebývalou svobodu, kterou si ale nakladatelé jednoznačně vyložili ve svůj prospěch. Suma sumárum, reálné příjmy překladatele povážlivě klesají.
Výbor Obce překladatelů usiluje o zastavení tohoto nepříznivého trendu již několik let. Poté, co Svaz knihkupců a nakladatelů odmítl s OP spolupracovat na vytvoření společných pravidel pro udělení překladatelské licence (takové mají uzavřeny naše partnerské organizace v zemích původní EU), hledá výbor jiné cesty, včetně legislativních iniciativ, jak překladatelům pomoci.
S tímto cílem bude také průběžně zveřejňovat, zpřesňovat a aktualizovat doporučené tarify za překlad literárních děl jak ve svých Zprávách, tak i na internetových stránkách.

Minimální doporučený honorář literárního překladatele v roce 2009:
190 Kč za 1 NS překladu prózy z cizího jazyka do češtiny (1800 znaků včetně mezer a odstavců)
Při sjednávání honoráře překladatel zohledňuje povahu a obtížnost textu (+ 15-20 %)

Jsme přesvědčeni, že doporučení výboru OP umožní překladatelům, aby se při jednání o uzavření nakladatelské smlouvy opřeli o základní minimum, které běžně zveřejňují jiné profesní organizace. Koncem dubna bude minimální doporučený honorář vyvěšen také na našich oficiálních webových stránkách.

Zároveň si Vás dovolujeme upozornit, že nakladatelé (a jak máme zjištěno, i zahraniční agentury a instituce) mají velmi dobře zmapovanou výši zdejších honorářů a běžně operují termínem "honorář na trhu obvyklý". Znamená to tedy, že ke zvýšení honorářů může dojít pouze systematickým tlakem co největšího počtu překladatelů na nakladatele.
Buďte si prosím vědomi. že akceptováním honoráře nižšího než doporučeného snižujete zaslouženou odměnu nejen sobě, ale i všem svým kolegům.

Zvláště pak renomovaní překladatelé by měli brát zřetel na hodnotu své práce a cenu svého jména a požadovat honorář výrazně převyšující doporučené minimum (což platí i při reedicích).

Nenechte se zastrašit ani otrávit neústupností. Uvědomte si, že stabilně neměnný průměrný čistý měsíční překladatelský výdělek 8 500 Kč, jak ho před několika lety vypočítala A. Lhotová, je nejen hluboko pod průměrným platem v ČR, ale na samotné hranici životního minima. Hrozí reálné nebezpečí, že naše profese zanikne, protože si svou prací jednoduše nebudeme schopni vydělat ani na holé živobytí. Požadavkem vyšších honorářů bojujeme nejen za sebe a své kolegy, ale i za literární překlad coby svébytnou kategorii tvůrčí činnosti, a tudíž za kultivovanou a bohatou mateřštinu.

Výbor Obce překladatelů