Obec překladatelů

| základní informace o OP | stanovy OP | výbor OP a revizní komise | odkazy |
| Cena Josefa Jungmanna | Soutěž Jiřího Levého | Anticena Skřipec | Tvůrčí stipendium H. Žantovské |

Aktuální zprávy:

Zprávy OP - Zpravodaj obce překladatelů číslo 1 (leden 2010) (zkrácená verze, v plném znění rozesíláme pouze členům OP)

Návod k uzavírání smluv, doporučení ke sjednávání honoráře: Minimální doporučený honorář literárního překladatele v roce 2009:
190 Kč za 1 NS překladu prózy z cizího jazyka do češtiny (1800 znaků včetně mezer a odstavců). Při sjednávání honoráře překladatel zohledňuje povahu a obtížnost textu (+ 15-20 %)

Různé akce pro překladatele - odkaz na stránky JTP

Koncert na obnovu Šporkova paláce - sídla Ústavu translatologie FF UK

Chtěli bychom Vás pozvat na benefiční koncert na obnovu Šporkova paláce, který se uskuteční ve středu 3. března od 19 hodin
ve studentském klubu K4 (Celetná 20)
.

Budova byla o vánočních svátcích zatopena (praskla vodovodní trubička), již měsíc probíhají sanační práce a v létě ji čeká náročná rekonstrukce. Výuka v letní semestru probíhá v omezeném provozu.
(Fotografie - stav po havárii, stav v lednu.)

Budeme velmi rádi, když naše "benefiční snahy" podpoříte svou přítomností.
Za studentský organizační tým Martina Kašparová a Kateřina Ešnerová

Jarní běh přednášek Kruhu přátel českého jazyka

TERMÍNY NOMINACÍ, PŘIHLÁŠEK A ŽÁDOSTÍ
na Zlatou stuhu - 20. 1. 2010 (za překlad dětské literatury)
na Soutěž Jiřího Levého - 28. 1. 2010 (pro mladé a začínající překladatele)
na Cenu Josefa Jungmanna - 28. 2. 2010 (za nejlepší beletristický překlad)
na Skřipec - 30. 4. 2010 (za nejhorší překlad)
o Stipendium Hany Žantovské - 30. 6. 2010 (na překlad poezie)

Návrhy zasílejte prosím na adresu sekretariátu OP buď poštou, nebo e-mailem.
Návrhy na Zlatou stuhu posílejte do Sukovy studijní knihovny literatury NPKK pro mládež na adresu Mikulandská 5, 116 74 Praha 1 nebo na e-mailovou adresu kabzanova@npkk.cz.

Pro hungaristy
Naši kolegové z maďarské obce překladatelů (MEGY) pořádají ve dnech 28.-30.května 2010 dny literárního překladu pro překladatele z maďarštiny do cizích jazyků a z cizích jazyků do maďarštiny.

PLES
Obec spisovatelů ve spolupráci s Českým centrem PEN klubu a Obcí překladatelů pořádá v břevnovské restauraci Na Marjánce (Bělohorská 32, stanice tramvaje 22 a 36) v sobotu 5. prosince 2009 od 19 hod. neformální setkání autorů, překladatelů, jejich přátel a čtenářů. Vstupenky a 100 Kč k dostání na místě. Na úvod se na plese představí někteří básníci – písničkáři, k tanci a poslechu bude hrát jazzová skupina. Do tomboly mohou autoři i překladatelé věnovat své knihy. Pro přespolní je zajištěno ubytování v nedalekém hotýlku U Sládků (nocleh je možné objednat u paní Zuzany Hájkové, tajemnice OS, zuzana.hjk@seznam.cz, OS, Železná 18, 110 00 Praha 1, tel: 224 234 060.

Vyrovnání s Googlem

Posudek Jany Mertinové ke knize Tomáše Bahounka, který zcela neomaleně použil celé pasáže z překladu nositele Státní ceny za překlad Antonína Přidala

Text Tomáše Bahounka, Za školou s andělským učitelem, stále ještě veřejně dostupný na adrese http://www.cormier.cz/stomak.htm, je nesourodý slepenec dvou příběhů: mravoučný teologický traktát ze života středověkého teologa sv. Tomáše Akvinského prolínají humoristické pasáže o studentech z klášterní školy...

Když revoluce není sametová...
Lidská práva v Rusku a Číně

veřejná debata s předními čínskými a ruskými disidenty o vývoji posledních 20 let v jejich zemích Oleg Orlov (ředitel Memorialu) a další
18. listopadu 2009, 18:00-20:00, CERGE-EI, místnost 7 (Politických vězňů 7, Praha 1)
z bezpečnostních důvodů bude jméno čínského řečníka zveřejněno až v krátkém předstihu
pořádá Člověk v tísni, o.p.s.

Bibliografický soupis českého uměleckého překladu po roce 1945
Databáze osobností českého uměleckého překladu po roce 1945 byla financována z prostředků Ministerstva kultury České republiky v letech 1998-2001 a vznikla na základě výzvy Obce překladatelů. Představuje první hlubší zmapování jedné z nepominutelných oblastí kontaktu české kultury s národními kulturami celého světa. Zahrnuje 1360 hesel (včetně odkazových) českých překladatelů, působících v období od roku 1945 do současnosti, a podrobnou výběrovou bibliografii jejich knižně (výjimečně časopisecky) publikovaných překladů. Svou strukturou zároveň zpřístupňuje údaje dokumentující kontinuitu, intenzitu a charakter českého vnímání literatur jednotlivých jazykových oblastí.
Upozorňujeme případné uživatele, že stávající bibliografický soupis nabízí pouze data, jak byla zpracována v roce 1996. Aktualizací prošla jen některá osobní hesla překladatelů (těch, kteří reagovali na výzvy OP a poslali nové údaje, viz seznam s daty aktualizace), nikoli souhrnné seznamy překladů z jednotlivých jazyků. Na podzim r. 2009 byla aktualizace tohoto soupisu pozastavena z důvodu práce na nové databázi, která bude obsahovat více údajů a bude uživatelsky vstřícnější.
Výbor Obec překladatelů se v období 2006-2008 snažil provést aktualizaci stávajícího soupisu - avšak opakované výzvy překladatelům, aby pomohli uvést do pořádku svá hesla, se nesetkaly s potřebnou odezvou. Obec překladatelů se v roce 2008 spojila s Ústavem translatologie FF UK, který se zavázal v rámci projektu Český překlad po roce 1945
(podpořeného Grantovou agenturou ČR a řešeného ve spolupráci s katedrou anglistiky a amerikanistiky FF MU) mj. také na základě tohoto bibliografického soupisu zpracovat novou elektronickou interaktivní databázi.
ÚTRL FF UK posléze vstoupil do jednání s Národní knihovnou ČR, která poskytla k dalšímu zpracování údaje ze svých elektronických katalogů. V současné době probíhá časově náročná etapa projektu, kdy jsou data z katalogů NKP ověřována a konfrontována s četnými dílčími bibliografiemi překladů jednotlivých jazykových oblastí. Během roku 2010 by měla být zpřístupněna alespoň část plánované databáze českého překladu v ověřovacím provozu a doufáme, že co nejdříve bude následovat její spuštění v plné šíři.
Nové údaje k aktualizaci jednotlivých hesel můžete nadále posílat do sekretariátu OP. Nynější podoba bibliografických hesel se sice už nebude měnit, nicméně všechny opravy budou průběžně zanášeny do nové verze databáze.
Prosíme proto i všechny ty, kteří nám v uplynulém období poskytli čerstvé informace ke své překladatelské činnosti, o laskavé strpení.

Státní cena za literaturu a překladatelské dílo

20.10. byly slavnostně předány v prostorách Veletržního paláce Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo a Ceny Ministerstva kultury.
Státní cenu za překlad předal ministr kultury Václav Riedlbauch na návrh poroty dr. Miroslavu Jindrovi.
Členy poroty byli:
PhDr. Jiří Hanuš, překladatel (angličtina), šéfredaktor knižní redakce Reader´s Digest
Helena Beguivinová, překladatelka (francouzština), zástupkyně Obce překladatelů
doc.PhDr. Kadečková, CSc. znalkyně skandinávských jazyků, oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Filozofické fakulty univerzity Karlovy
prof. PhDr. Ludvík Štěpán, PhD. polonista a slavista, pedagog na Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
prof. PhDr. Zdenka Švarcová, Japonská studia, Ústav Dálného východu Filozofické fakulty Univezity Karlovy
doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. ředitel Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
doc. PhDr. Hedvika Vydrová, CSc. oddělení hispanistiky Ústavu románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Laudatio
(PhDr. Jiří Hanuš)

Může vám to znít jako heslář slovníku angloamerických spisovatelů: C. P. Snow, John Updike, Philip Roth, Michael Cunnigham, Kingsley Amis,Joseph Heller, Bernard Malamud, Gore Vidal, Truman Capote. Ale to všechno jsou přední světoví autoři a zároveň lidé, s nimiž dnešní laureát prožil značnou část svého života v nejdůvěrnějším styku. Protože pokud spisovatelé vkládají do svého díla své nejniternější představy a touhy, je to právě překladatel, který s niterným světem svého autora musí souznít, aby jej co možná nejvýstižněji zprostředkoval čtenářům. A právě pro ono souznění, výstižnost a zároveň krásu českého jazyka je Miroslav Jindra svými čtenáři, svými kolegy a svými redaktory považován za jednoho z nejlepších českých překladatelů. Jak se píše v návrhu Obce překladatelů, zaslaném porotě: „Jeho překlady se vyznačují hlubokým filologickým zázemím, mimořádně nápaditou a tvořivou prací s češtinou a schopností přetlumočit i nejsložitější texty tak, že v překladu znějí zcela přirozeně.“

Miroslav Jindra vystudoval češtinu a angličtinu na FFUK v letech 1948-1952, o rok později získal doktorát filozofie. Působil nejprve jako lektor angličtiny na vysokých školách, v šedesátých a sedmdesátých letech pak v Československé akademii věd. V roce 1976 přešel na tehdejší Katedru anglistiky a germanistiky FFUK, kde působil až do roku 2005 a věnoval se převážně americké literatuře a překladatelským seminářům. V devadesátých let založil kanadská kulturní studia. Za téměř třicetileté působení na filozofické fakultě ovlivnil svým rozhledem, znalostmi i vlídnou vstřícností stovky studentů a desítky svých kolegů. Vzpomínám si, jak počátkem devadesátých let, kdy na fakultě probíhala zásadní reforma studia a v nových ustanoveních tápala i většina pedagogů, stával doktor Jindra počátkem října na chodbě obklopen davem studentů a trpělivě jim vysvětloval, co a jak si mají zapsat. Jak říká jeden z nich: „Lepšího učitele překladu si začínající anglisté sotva mohli přát: jeho semináře byly věcné, anglosasky praktické, a přitom nepostrádaly humor. Na rozdíl od mnoha jiných učitelů neměl předem hotový názor, dokázal dopřát sluchu argumentům anglistů sotva opeřených a prakticky nám tak na překladu jedné věty, odstavce či stránky ukazoval, že spíš než jediná správná řešení existuje určitý interpretační rozptyl.“

Dámy a pánové, ve věku, kdy by se takový překladatel mohl pohodlně usazen v ušáku spokojeně ohlížet za svým dílem, náš laureát si předsevzal úkol ještě těžší a posledních několik let překládá poezii a písňové texty kanadského básníka Leonarda Cohena. Právě ono souznění s autorem a výstižnost překladu se naprosto přesvědčivě projevuje ve sbírce Kniha toužení, vydané nakladatelstvím Argo, a proto se porota rozhodla udělit Státní cenu za překlad za tuto knihu, s přihlédnutím k dosavadní překladatelské činnosti. A jak je pro Miroslava Jindru charakteristické, nezůstal jen u toho, že by v knihkupectví podepisoval výtisky, ale zkomponoval vlastní celovečerní pořad, v němž posluchačům recituje Cohenovu poezii a zpívá jeho písně ve vlastním překladu.

Jak už jsem naznačil, náš dnešní laureát vydal za padesát pět let své překladatelské činnosti více než padesát knižních překladů britských a amerických prozaických děl, překládá moderní poezii, napsal desítky, možná stovky doslovů. Ve značné míře se za všechna ta léta podílel na formování estetiky literárního překladu i jazykového vědomí národa. Udělení Státní ceny za překladatelské dílo Miroslavu Jindrovi je tedy nepochybně uznáním nejen laureátovy činnosti překladatelské, ale i jeho činnosti pedagogické a osvětové v nejširším smyslu tohoto slova.

Odborné zdůvodnění návrhu OP na udělení Státní ceny
Překladatel PhDr. Miroslav Jindra (nar. 5. 8. 1929) zprostředkoval českému čtenáři již bezmála padesát titulů z anglické, americké a kanadské literatury, převážně románů. Svou mnohaletou překladatelskou dráhu zahájil v roce 1954 anglickým románem 18. století Farář wakefieldský od Olivera Goldsmithe (společně s Alenou Jindrovou-Špilarovou) a jeho zatím posledním počinem je vydání sbírky básní kanadského písničkáře a spisovatele Leonarda Cohena s názvem Kniha toužení (2008). Jindrovo více než padesátileté překladatelské dílo charakterizuje mimořádná pestrost: od detektivního románu či thrilleru (Peter Lovesey, John le Carré, Stephen King aj.) přes kvalitní romány populárnějšího zaměření (Robert Ruark, Luke Rhinehart, Fay Weldonová aj.) a starší i moderní americkou klasiku (William Gilmore Simms, Theodore Dreiser a William Faulkner) až po umělecky náročné romány literatury britské (Tom Stoppard, Charles Percy Snow, Kingsley Amis aj.) a americké (především Truman Capote, Gore Vidal, Bernard Malamud, Joseph Heller, Michael Cunningham či John Updike). Zvláštní pozornost si zaslouží překlady amerického prozaika Josepha Hellera, z jehož románové tvorby Jindra přeložil pět knih včetně nejslavnější Hlavy XXII. Výtečně si v těchto překladech poradil s rafinovaným jazykem anglické předlohy, zvláště se specifickou autorovou ironií a jeho černým humorem. Stejně zdařile zvládl překlad literárně vytříbeného románu Johna Updikea Králík se vrací (česky 2007), ve kterém velice citlivě vystihl různé roviny předlohy (na jedné straně silně hovorový jazyk postav, na straně druhé košatý až přebujelý jazyk vyprávění).
Všechny Jindrovy překlady se vyznačují hlubokým filologickým zázemím, mimořádně nápaditou a tvořivou prací s češtinou a schopností přetlumočit i nejsložitější texty tak, že v překladu znějí zcela přirozeně. To úzce souvisí s jejich další výraznou vlastností, kterou je mluvnost, dar přesného vystižení atmosféry příslušné situace a jejího suverénního převedení do češtiny. Miroslav Jindra přistupuje ke každému překladatelskému úkolu s maximální zodpovědností a úctou k originálnímu textu, ovšem zároveň se zdravým sebevědomím svrchovaného stylisty, který dokáže vynalézavě a přitom naprosto v duchu původního díla najít odpovídající překladatelské řešení. Na pomyslném žebříčku současných špičkových překladatelů z angličtiny mu nepochybně patří jedno z předních míst.
Miroslav Jindra vystudoval v letech 1948–52 češtinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (PhDr. v roce 1953). V letech 1952–64 pracoval na několika vysokých školách jako odborný asistent anglického jazyka, 1964–76 jako lingvista se zaměřením na anglickou gramatiku v Československé akademii věd (je spoluautorem několika učebnic angličtiny). V letech 1976–2005 (od 1995 externě) působil jako odborný asistent na nynějším Ústavu anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (nejdříve se orientoval na úvod do studia literatury a úvod do dějin zemí anglického jazyka, později se zaměřil na americkou literaturu, kanadská kulturní studia, kanadskou literaturu a teorii a praxi literárního překladu); 1996–2005 zároveň přednášel na částečný úvazek na katedře anglistiky Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (teorie a praxe literárního překladu, dějiny starší anglické literatury). Roku 1990 založil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy program kanadských studií.
Rozsáhlé a mnohostranné dílo Miroslava Jindry dokládá, že překladatel vnímá své poslání jako službu jak nejširšímu okruhu českých čtenářů, tak milovníkům nejnáročnější literatury, kteří tak mají možnost poznat řadu vrcholných textů z anglicky psaných literatur v nejvyšší překladatelské kvalitě.

Krameriův vinš
udílí Obec překladatelů od 90. let 20. století jako poděkování osobám, které se významně zasloužily o podporu a rozvoj literárního překladu v České republice. K udělení Krameriova vinše v podobě dochází při vyhlášení Ceny Josefa Jungmanna, avšak nikoliv každým rokem.
Od OP ho dosud obdrželi:
ředitel nakladatelství MF v 90. letech, Vladimír Pistorius
ředitelka veletrhu Svět knihy, Dana Kalinová
ředitel občanského sdružení Dilia, Jiří Srstka
překladatel Miloslav Uličný a tlumočník Petr Kautský, dlouholetí organizátoři Klubu kultury překladu
překladatelka Jarmila Emmerová

Výbor OP se letos rozhodl vyjádřit udělením Krameriova vinše poděkování Jarmilce Emmerové za neúnavnou, dlouholetou a kontinuální práci pro Obec překladatelů.
Skvělá překladatelka z angličtiny, polistopadová předsedkyně OP zastávala zájmy českých překladatelů na nejrůznějších evropských i domácích fórech. Ať už jako naše delegátka na zasedání FITu, Ceatlu či RUO, pracovala v řadě komisí a porot – pro udělení Státní Ceny, Zlaté stuhy či Ceny Josefa Jungmanna, kterou i řadu let vedla. Vždy vyšla výboru vstříc, pokud jsme se na ni obrátili s jakoukoliv prosbou, často nám vytrhla trn z paty v situacích, kdy bylo třeba jednat operativně a rychle. Na jednáních vždy zastávala věcná a konkrétní stanoviska, jako členka porot vycházela z objektivního hodnocení a dodnes patří k velkým oporám OP.

Cena J. Jungmanna za rok 2008

proslov Zdeňka Berana k vyhlášení cen

fotografie z předání cen

Stipendium Hany Žantovské nebylo v roce 2009 uděleno.
Do užšího výběru postoupily 2 básnické překlady, z polštiny a starojavánštiny.
Odborné posudky však oběma dílům vytkly zásadní překladatelské nedostatky, proto porota rozhodla, že OP letos stipendium neudělí.

Evropská unie se rozhodla zrušit granty pro překladatelské domy, které poskytují literárním překladatelům možnost pracovních pobytů... podrobně viz Tiskové prohlášení CEATL.
Alena Lhotová
Josef Rauvolf: Problematika slangu v písňových textech - nabízíme k přečtení první z příspěvků, které zazněly na poslední konference OP "O překladu písňových textů".

Petruška Šustrová - cyklus půlhodinových rozhovorů s českými překladateli Rádio Česko - Služebníci slova.

Veronika Dudková

Přečtěte si: texty z výroční konference Obce překladatelů Překlad středověké literatury

Veronika Dudková

Prof. Adolf Dietz: Pět pilířů evropského kontinentálního práva autorského
(přednáška přednesená 5. března 2004 na Goethově institutu v Praze)