Jarní běh přednášek Kruhu přátel českého jazyka

Posudek Jany Mertinové ke knize Tomáše Bahounka, který zcela neomaleně použil celé pasáže z překladu nositele Státní ceny za překlad Antonína Přidala

Text Tomáše Bahounka, Za školou s andělským učitelem, stále ještě veřejně dostupný na adrese http://www.cormier.cz/stomak.htm, je nesourodý slepenec dvou příběhů: mravoučný teologický traktát ze života středověkého teologa sv. Tomáše Akvinského prolínají humoristické pasáže o studentech z klášterní školy...

Bibliografický soupis českého uměleckého překladu po roce 1945
Databáze osobností českého uměleckého překladu po roce 1945 byla financována z prostředků Ministerstva kultury České republiky v letech 1998-2001 a vznikla na základě výzvy Obce překladatelů. Představuje první hlubší zmapování jedné z nepominutelných oblastí kontaktu české kultury s národními kulturami celého světa. Zahrnuje 1360 hesel (včetně odkazových) českých překladatelů, působících v období od roku 1945 do současnosti, a podrobnou výběrovou bibliografii jejich knižně (výjimečně časopisecky) publikovaných překladů. Svou strukturou zároveň zpřístupňuje údaje dokumentující kontinuitu, intenzitu a charakter českého vnímání literatur jednotlivých jazykových oblastí.
Upozorňujeme případné uživatele, že stávající bibliografický soupis nabízí pouze data, jak byla zpracována v roce 1996. Aktualizací prošla jen některá osobní hesla překladatelů (těch, kteří reagovali na výzvy OP a poslali nové údaje, viz seznam s daty aktualizace), nikoli souhrnné seznamy překladů z jednotlivých jazyků. Na podzim r. 2009 byla aktualizace tohoto soupisu pozastavena z důvodu práce na nové databázi, která bude obsahovat více údajů a bude uživatelsky vstřícnější.
Výbor Obec překladatelů se v období 2006-2008 snažil provést aktualizaci stávajícího soupisu - avšak opakované výzvy překladatelům, aby pomohli uvést do pořádku svá hesla, se nesetkaly s potřebnou odezvou. Obec překladatelů se v roce 2008 spojila s Ústavem translatologie FF UK, který se zavázal v rámci projektu Český překlad po roce 1945
(podpořeného Grantovou agenturou ČR a řešeného ve spolupráci s katedrou anglistiky a amerikanistiky FF MU) mj. také na základě tohoto bibliografického soupisu zpracovat novou elektronickou interaktivní databázi.
ÚTRL FF UK posléze vstoupil do jednání s Národní knihovnou ČR, která poskytla k dalšímu zpracování údaje ze svých elektronických katalogů. V současné době probíhá časově náročná etapa projektu, kdy jsou data z katalogů NKP ověřována a konfrontována s četnými dílčími bibliografiemi překladů jednotlivých jazykových oblastí. Během roku 2010 by měla být zpřístupněna alespoň část plánované databáze českého překladu v ověřovacím provozu a doufáme, že co nejdříve bude následovat její spuštění v plné šíři.
Nové údaje k aktualizaci jednotlivých hesel můžete nadále posílat do sekretariátu OP. Nynější podoba bibliografických hesel se sice už nebude měnit, nicméně všechny opravy budou průběžně zanášeny do nové verze databáze.
Prosíme proto i všechny ty, kteří nám v uplynulém období poskytli čerstvé informace ke své překladatelské činnosti, o laskavé strpení.

Státní cena za literaturu a překladatelské dílo

20.10. byly slavnostně předány v prostorách Veletržního paláce Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo a Ceny Ministerstva kultury.
Státní cenu za překlad předal ministr kultury Václav Riedlbauch na návrh poroty dr. Miroslavu Jindrovi.
Členy poroty byli:
PhDr. Jiří Hanuš, překladatel (angličtina), šéfredaktor knižní redakce Reader´s Digest
Helena Beguivinová, překladatelka (francouzština), zástupkyně Obce překladatelů
doc.PhDr. Kadečková, CSc. znalkyně skandinávských jazyků, oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Filozofické fakulty univerzity Karlovy
prof. PhDr. Ludvík Štěpán, PhD. polonista a slavista, pedagog na Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
prof. PhDr. Zdenka Švarcová, Japonská studia, Ústav Dálného východu Filozofické fakulty Univezity Karlovy
doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. ředitel Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
doc. PhDr. Hedvika Vydrová, CSc. oddělení hispanistiky Ústavu románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Odborné zdůvodnění návrhu OP na udělení Státní ceny
Překladatel PhDr. Miroslav Jindra (nar. 5. 8. 1929) zprostředkoval českému čtenáři již bezmála padesát titulů z anglické, americké a kanadské literatury, převážně románů. Svou mnohaletou překladatelskou dráhu zahájil v roce 1954 anglickým románem 18. století Farář wakefieldský od Olivera Goldsmithe (společně s Alenou Jindrovou-Špilarovou) a jeho zatím posledním počinem je vydání sbírky básní kanadského písničkáře a spisovatele Leonarda Cohena s názvem Kniha toužení (2008). Jindrovo více než padesátileté překladatelské dílo charakterizuje mimořádná pestrost: od detektivního románu či thrilleru (Peter Lovesey, John le Carré, Stephen King aj.) přes kvalitní romány populárnějšího zaměření (Robert Ruark, Luke Rhinehart, Fay Weldonová aj.) a starší i moderní americkou klasiku (William Gilmore Simms, Theodore Dreiser a William Faulkner) až po umělecky náročné romány literatury britské (Tom Stoppard, Charles Percy Snow, Kingsley Amis aj.) a americké (především Truman Capote, Gore Vidal, Bernard Malamud, Joseph Heller, Michael Cunningham či John Updike). Zvláštní pozornost si zaslouží překlady amerického prozaika Josepha Hellera, z jehož románové tvorby Jindra přeložil pět knih včetně nejslavnější Hlavy XXII. Výtečně si v těchto překladech poradil s rafinovaným jazykem anglické předlohy, zvláště se specifickou autorovou ironií a jeho černým humorem. Stejně zdařile zvládl překlad literárně vytříbeného románu Johna Updikea Králík se vrací (česky 2007), ve kterém velice citlivě vystihl různé roviny předlohy (na jedné straně silně hovorový jazyk postav, na straně druhé košatý až přebujelý jazyk vyprávění).
Všechny Jindrovy překlady se vyznačují hlubokým filologickým zázemím, mimořádně nápaditou a tvořivou prací s češtinou a schopností přetlumočit i nejsložitější texty tak, že v překladu znějí zcela přirozeně. To úzce souvisí s jejich další výraznou vlastností, kterou je mluvnost, dar přesného vystižení atmosféry příslušné situace a jejího suverénního převedení do češtiny. Miroslav Jindra přistupuje ke každému překladatelskému úkolu s maximální zodpovědností a úctou k originálnímu textu, ovšem zároveň se zdravým sebevědomím svrchovaného stylisty, který dokáže vynalézavě a přitom naprosto v duchu původního díla najít odpovídající překladatelské řešení. Na pomyslném žebříčku současných špičkových překladatelů z angličtiny mu nepochybně patří jedno z předních míst.
Miroslav Jindra vystudoval v letech 1948–52 češtinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (PhDr. v roce 1953). V letech 1952–64 pracoval na několika vysokých školách jako odborný asistent anglického jazyka, 1964–76 jako lingvista se zaměřením na anglickou gramatiku v Československé akademii věd (je spoluautorem několika učebnic angličtiny). V letech 1976–2005 (od 1995 externě) působil jako odborný asistent na nynějším Ústavu anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (nejdříve se orientoval na úvod do studia literatury a úvod do dějin zemí anglického jazyka, později se zaměřil na americkou literaturu, kanadská kulturní studia, kanadskou literaturu a teorii a praxi literárního překladu); 1996–2005 zároveň přednášel na částečný úvazek na katedře anglistiky Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (teorie a praxe literárního překladu, dějiny starší anglické literatury). Roku 1990 založil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy program kanadských studií.
Rozsáhlé a mnohostranné dílo Miroslava Jindry dokládá, že překladatel vnímá své poslání jako službu jak nejširšímu okruhu českých čtenářů, tak milovníkům nejnáročnější literatury, kteří tak mají možnost poznat řadu vrcholných textů z anglicky psaných literatur v nejvyšší překladatelské kvalitě.

Krameriův vinš
udílí Obec překladatelů od 90. let 20. století jako poděkování osobám, které se významně zasloužily o podporu a rozvoj literárního překladu v České republice. K udělení Krameriova vinše v podobě dochází při vyhlášení Ceny Josefa Jungmanna, avšak nikoliv každým rokem.
Od OP ho dosud obdrželi:
ředitel nakladatelství MF v 90. letech, Vladimír Pistorius
ředitelka veletrhu Svět knihy, Dana Kalinová
ředitel občanského sdružení Dilia, Jiří Srstka
překladatel Miloslav Uličný a tlumočník Petr Kautský, dlouholetí organizátoři Klubu kultury překladu
překladatelka Jarmila Emmerová

Výbor OP se letos rozhodl vyjádřit udělením Krameriova vinše poděkování Jarmilce Emmerové za neúnavnou, dlouholetou a kontinuální práci pro Obec překladatelů.
Skvělá překladatelka z angličtiny, polistopadová předsedkyně OP zastávala zájmy českých překladatelů na nejrůznějších evropských i domácích fórech. Ať už jako naše delegátka na zasedání FITu, Ceatlu či RUO, pracovala v řadě komisí a porot – pro udělení Státní Ceny, Zlaté stuhy či Ceny Josefa Jungmanna, kterou i řadu let vedla. Vždy vyšla výboru vstříc, pokud jsme se na ni obrátili s jakoukoliv prosbou, často nám vytrhla trn z paty v situacích, kdy bylo třeba jednat operativně a rychle. Na jednáních vždy zastávala věcná a konkrétní stanoviska, jako členka porot vycházela z objektivního hodnocení a dodnes patří k velkým oporám OP.

Cena J. Jungmanna za rok 2008

proslov Zdeňka Berana k vyhlášení cen

fotografie z předání cen

Stipendium Hany Žantovské nebylo v roce 2009 uděleno.
Do užšího výběru postoupily 2 básnické překlady, z polštiny a starojavánštiny.
Odborné posudky však oběma dílům vytkly zásadní překladatelské nedostatky, proto porota rozhodla, že OP letos stipendium neudělí.

Petruška Šustrová - cyklus půlhodinových rozhovorů s českými překladateli Rádio Česko - Služebníci slova.

Veronika Dudková

Přečtěte si: texty z výroční konference Obce překladatelů Překlad středověké literatury

Veronika Dudková

Prof. Adolf Dietz: Pět pilířů evropského kontinentálního práva autorského
(přednáška přednesená 5. března 2004 na Goethově institutu v Praze)